Mohou psychedelika léčit depresi?
Dokážou ulevit lidem na sklonku života?
Jak se psychedelika liší v terapeutických účincích?
Jak dlouho trvá jejich léčebný efekt?
Jaká je jejich efektivita ve srovnání s klasickými antidepresivy?
Odpovědi na tyto otázky nalezneme ve dvou vědeckých projektech PSIKET. Ty – pod taktovkou garantů a realizátorů z Národního ústavu pro duševní zdraví – vyhodnocují a srovnávají známé psychedelické látky z hlediska jejich účinků na lidi trpící těžkou depresí a skupinu onkologických pacientů, kteří trpí duševním onemocněním na základě své diagnózy. Předmětem výzkumů jsou dvě známé látky:
Projekty detailně zkoumají mechanismus působení psilocybinu a rychlost nástupu jeho antidepresivního účinku, a výsledky srovnávají s efektem látky ketamin.
Pokud se potvrdí očekávání výzkumného týmu, výsledky těchto studií povedou k vysoce hodnotnému rozšíření dostupných možností léčby deprese. Své uplatnění najdou také v paliativní péči u pacientů s rakovinou, jimž mohou výrazně pomoci k psychickému klidu. Právě tato oblast dává výzkumu mimořádný etický akcent – případné poslední chvíle života strávené ve vnitřním smíru se sebou samým považujeme za jednu z největších výzev pro každého z nás.
Lidé trpící častými depresivními stavy nebo na úplném konci své životní poutě jsou často sužováni nepříjemnými emocemi, na které mnohdy velice těžko hledají lék. Zdravotní stav některých onkologických pacientů je často natolik závažný, že jim nezbývá čas nutný k účinné léčbě běžnými léky. Zdrojem negativních emocí je pak vědomí skutečnosti, že se konec života pacienta nezadržitelně blíží – a na časově náročné konvenční terapie již nezbývá čas. Nástup působení tradičních antidepresiv se navíc pohybuje v řádu týdnů a jejich účinnost je v mnoha případech omezená. Realizace studie u onkologických pacientů vnese do paliativní medicíny existenciální rozměr, kterému se dosavadní postupy věnují pouze okrajově. Aktuální klinické studie poskytují přesvědčivé důkazy, že psychedeliky asistovaná psychoterapie přináší razantní zmírnění potíží jak lidem trpícím těžkou formou deprese, tak těm v paliativní péči. Tíseň z konce života ve formě hluboké deprese provází podle výzkumů až 40 % onkologických pacientů.
Terapeutický účinek psychedelik přitom spočívá v dočasném navození rozšířeného stavu vědomí, u kterého předpokládáme iniciaci dlouhodobé změny zažitých způsobů myšlení a chování. Dostupné poznatky velice dobře naznačují, že podání psilocybinu v bezpečném terapeutickém prostředí vede k rychlému a dlouhodobému zlepšení depresivních nálad a úzkostí, znovunalezení životní rovnováhy i ke snížení existenční tísně. Trpící člověk je díky psychedeliky asistované psychoterapii schopen zcela nového pohledu na život. Často v sobě objevuje do té doby skryté, hluboké emoce a zažívá proměnu vnímání důležitosti mezilidských vztahů. Terapie je proto lidsky i odborně mimořádně fascinující nejen rychlostí účinku a minimem nežádoucích projevů, ale právě i osobním přesahem typickým pro tuto léčebnou metodu. Psilocybin i ketamin nabízejí navíc velmi rychlý nástup pozitivního účinku už po jednorázovém podání.
Dvě aktuálně probíhající české vědecké studie si kladou za cíl odpovědět na otázku, jaký je mechanismus působení psilocybinu, jak rychlý a dlouhodobý je jeho antidepresivní účinek a jak se liší účinky léčby ve srovnání s ketaminem. Mezinárodní unikátnost obou studií spočívá v tom, že porovnávají hned dvě psychedelické látky.
V případě studie u depresivních pacientů budou výzkumníci s využitím moderního nahrávání aktivity mozku pomocí EEG a funkční magnetické rezonance (fMRI) nevíc studovat, jakými mechanismy tyto látky antidepresivní efekt navozují.Obě studie jsou navíc zaměřené na osoby, pro které vzhledem k okolnostem mohou být psychedelika skutečně jedinou nadějí na vyléčení, anebo mohou alespoň zprostředkovat zmírnění příznaků deprese. Zdravotní stav některých lidí je totiž v mnoha případech natolik závažný, že jim už nezbývá čas nutný k účinné léčbě běžnými léky. Realizace obou studií má v tomto kontextu jednoznačnou ambici: vnést do paliativní medicíny existenciální rozměr, kterému se dosavadní postupy věnují pouze okrajově.
Vědecký projekt PSIKET zastřešuje dvě různé studie, které mají obdobný protokol, avšak jsou zaměřeny na pacienty s rozdílnými diagnózami.
Studie s názvem PSIKET001 hodnotí účinek psychedelik u lidí s depresí, u kterých běžná léčba selhává. Studie PSIKET002 se pak zaměřuje na efekt psychedeliky asistované psychoterapie u onkologických pacientů trpících existenciální tísní. S ohledem na význam obou oblastí lze předpokládat, že výsledky těchto studií výrazně přispějí k rozšíření portfolia dostupných léčebných přístupů u depresivních nemocných a k celkovému zlepšení léčby psychického utrpení u onkologicky nemocných pacientů s depresí.
Garantem a realizátorem projektu PSIKET001 je MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D. a jeho tým z Národního ústavu duševního zdraví. Projekt byl schválen etickou komisí v létě 2021 a podpořen grantem Agentury pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví ČR. Ten umožňuje spuštění studie, ale celý projekt dostatečně finančně nepokrývá.
Chybí další finance na zaplacení platů lékařů a výzkumníků. Celkově se jedná o částku 7 milionů korun, kterou je třeba pokrýt v následujících 4 letech. Ročně jde tedy celkem o necelé 2 miliony korun – a právě jejich získání patří mezi důležité cíle nadace PSYRES. Každá, byť jen zdánlivě nepatrná částka, kterou se rozhodne darovat, proto pomůže celý projekt dovést do zdárného konce.
Současně probíhá nábor pacientů, kteří musí splnit přísná kritéria nezbytná k zařazení do výzkumu, např:
Do studie bude zahrnuto celkem 60 osob a veškeré látky jim budou aplikované proškoleným personálem v bezpečném prostředí a v kombinaci s psychoterapií. Doba trvání projektu je odhadována na 4 roky. Výchozím předpokladem je, že použitá psychedelika budou mít velmi rychlý nástup účinku už po jednorázovém podání, a to s minimem vedlejších projevů. Projekt poslouží ke sběru informací o přímém působení látek v mozku a o jejich účincích. Díky tomu bude možné konzultovat s odbornými společnostmi další možné využití těchto látek v terapii.
Garantem a realizátorem druhé části projektu je prof. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA a jeho tým z Národního ústavu duševního zdraví. V roce 2021 byl výzkum schválen Státním ústavem pro kontrolu léčiv a Etickou komisí. Byla vytvořena síť spolupracujících onkologických a paliativních pracovišť, která budou doporučovat nemocné do studie a zajištěno důležité pojištění studie. Samotná realizace výzkumu byla zahájena v roce 2022. Rozjezd projektu podpořil také Abakus, nadační fond zakladatelů Avastu.
Nábor pacientů aktuálně probíhá. Postupně by do studie mělo být zařazeno celkem 60 osob s tím, že sběr dat bude dokončen na konci roku 2024. Výsledky celé studie budou publikovány v roce 2025. Veškeré látky jsou (stejně jako v předchozí části projektu) aplikované proškoleným personálem v bezpečném prostředí a v kombinaci s psychoterapií.
Klinická hodnocení projektu jsou zaměřena především na studium antidepresivního účinku psilocybinu u populace osob s depresí, která někdy provází pacienty s onkologickým onemocněním. Účinek psilocybinu bude srovnáván s kontrolní látkou s antidepresivním působením (ketamin) a bez antidepresivního působení (midazolam).
Náklady na studii se odvíjejí od ceny za realizaci kompletního protokolu u 60 nemocných. Celková cena sběru dat odpovídá cca 15 milionům korun, při započtení dalších nákladů (pojištění, nákup léčiva a jejich skladování, odběry a zpracování dat) bude finanční náklady studie odpovídat cca 20 milionům korun. Díky podpoře Abakus, nadačního fond zakladatelů Avastu v hodnotě 1 milionu korun již byly započaty přípravné práce pro vlastní zahájení studie. Další pokračování studie je zcela závislé na podpoře ze soukromých zdrojů – především prostřednictvím fundraisingu PSYRES, nadačního fondu pro výzkum psychedelik. Skrze něj můžete dobrou věc podpořit i vy.
