Sledujíce pohyby na globálním vědeckém poli, je možné vnímat neustále se zrychlující posun kupředu a celkovou roztříštěnost vědecké komunity. Nekonečný koloběh psaní grantů a hledání možností financování, zajišťování byrokratických náležitostí a nakonec nedostatek času na samotný výzkum a jeho vyhodnocení - skoro bychom mohli říci, že se to v důsledku zvyšujících se nároků vědeckého konkurenčního světa a zrychlující se doby stalo denním chlebem výzkumných pracovníků. I to je faktor, který brzdí výzkum a v důsledku oddaluje přístup trpících pacientů k inovativním metodám léčby, která by jim mohla pomoci.
Nadační fond PSYRES pomáhá usnadnit a urychlit realizaci výzkumných studií, strategicky poskytuje alternativní finanční prostředky vědcům, aby se mohli plně soustředit na efektivní a podstatnou činnost, jakou je pomoc pacientům, zajištění potřebné kvality výzkumu i koordinaci a odbornou diskuzi s vědeckými kolegy.
Právě takové diskuze jsme byli svědky na speciálním neurovědeckém setkání pod záštitou Národního ústavu pro duševní zdraví, nazvané Psychedelic Neuroscience 16. a 17. května, které otevřelo dveře předním evropským odborníkům. Mělo za cíl nejen sdílení nejnovějších poznatků, užitých přístupů a nečekaných poznání a navázání či prohloubení kontaktů. Klíčový však byl brainstorming, který vedl k nákladově i kapacitně efektivní a naplňující spolupráci a dostání potřeb globálního vědeckého světa. Jsme rádi, že jako Nadační fond pro výzkum psychedelik se můžeme podobných setkání účastnit a finančně je podporovat. Každé taková událost je pozitivním krokem vpřed ke změnám, které společnost trpící krizí duševního zdraví a nedostatečné péče, potřebuje.
Není pochyb o tom, že výzkum psychedelik je globálně ve fázi rozkvětu. Vědecká centra po celém světě zkoumají mechanismy účinku psychedelik, vnější faktory ovlivňující samotnou zkušenost, jejich role při tvorbě nových spojení v mozku, potenciál využití různých psychedelických látek pro duševní zdraví a spoustu dalších aspektů spojených se stavy rozšířeného vědomí.
Na úspěšnou éru československého výzkumu navázali čeští vědci již více než dvě dekády nazpět, úspěšně se věnují zkoumání psychedelik a přispívají tak globálnímu poznání směřujícímu k reklasifikaci - změně postavení těchto látek v medicíně i společnosti.
V Česku se této činnosti věnuje Centrum výzkumu psychedelik Národního ústavu duševního zdraví.
Komorní konference byla rozdělena na tři bloky: preklinický, čili výzkum se zvířaty, výzkum klinický, čili s lidmi, a výzkum se zaměřením na neurozobrazovací metody, tedy výzkum zaměřený na účinek psychedelik na mozek.
První témata zahraničních i domácích přednášejících byla věnována poznatkům z animálních studií. Tyto výzkumy obvykle představují sofistikovaný design, který vědcům poskytuje přístup k pochopení mechanismu účinku jak na nervový systém tak na chování pomocí invazivních metod, které by nebylo možné provést na lidech. Teprve až když máme dostatečně informací z animálních výzkumů, mohou následovat další studie - na lidských dobrovolnících.
Prof. Pedro Mediano, který 15.5. 2024 vystoupil spolu s Lisou Luan a Markem Nikoličem v diskuzi pořádané Nadačním fondem PSYRES (Psychedelika a vědomí), otevřel komplexní téma zabývající se limitací dosavadních neurovědních metod, které se zaměřují na sledování, jak během měření mozek pracuje jako celek, a nebo jak jednotlivá centra pracují samostatně.
Vícero přednášek bylo věnováno nejnovějším poznatkům v přístupech k měření a vyhodnocování dat prostřednictvím EEG a magnetické rezonance, a také tomu, co nám tato data dnes o psychedelické zkušenosti a jejím efektu na mozek říkají.
Dvě hlavní přednášky celé konference uchopili světoznámí vědci Dr. Jan Ramaerks z Maastrichtské Univerzity a Prof. Dr. med. Franz X. Vollenweider ze švýcarského centra psychiatrického výzkumu.
Ani čeští vědci nezůstali pozadu. Inovativní výzkum MUDr. Martina Brunovského zaměřeného na využití psychedelik v léčbě neurodegenerativních onemocnění vyvolalo u zahraničních kolegů zjevný zájem. Stejně tak první výsledky EEG skenů zaměřených na synchronizaci skupiny na expedici v Peru, které prezentoval Ing. Jan Hubený. Zahraniční kolegové rovněž ocenili design a formu sběru dat prostřednictvím aplikace iTrip, jejíž první data prezentovala Dominika Dojčánová, Msc.
“Konferenci jsme připravili tak, aby se méně soustředila na přednášky, velký akcent je kladen na mezinárodní propojení vědců a navázání dlouhotrvajících spoluprací, přenos technologií a know-how.”
M. Nikolič