Český vědecký tým nedávno úspěšně dokončil druhou expedici Neuron do hlubin amazonské džungle, kde zkoumal tradiční domorodé rituály s psychedelickým nápojem ayahuaska. Hlavním cílem výzkumné mise bylo zjistit, jak ayahuaska užitá v tradičním prostředí během rituálů a za přítomnosti šamana ovlivňuje mozek a jak silný vliv má samotné prostředí na prožívání psychedelické zkušenosti a její léčebný potenciál. Terénní výzkum přispěje k pochopení role prostředí na účinnnost ayahuasky a jejího potenciálního využití pro léčbu v kontextu západní medicíny.
Osmičlenná výzkumná skupina mezioborového výzkumného týmu pod vedením renomovaného českého psychiatra a neurovědce Tomáše Páleníčka se během Velikonoc vypravila do centra Mayantuaycu v Peru vybavená sedmi přístroji na měření EEG. Vedení expedice chce srovnat účinek ayahuasky užité v tradičním prostředí s účinkem jejího laboratorního ekvivalentu v klinickém prostředí. Díky využití moderních přenosných přístrojů EEG mají vědci možnost studovat nejen vliv ayahuasky na aktivitu mozku, ale zejména interakci mezi účastníky rituálu a synchronizaci jejich mozkové aktivity, tzv. "hyperscanning". Tato inovativní technika otevírá dveře k pochopení dynamiky skupinového procesu a propojení vědomí účastníků během prožívání psychedelické zkušenosti.
Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.
„Momentálně probíhá pečlivá analýza nasbíraných dat. Zatím máme k dispozici plně zanalyzované fenomenologické škály, které popisují charakter zkušenosti. První zajímavé zjištění je, že srovnání ayahuaskové zkušenosti na úrovni celé skupiny se nijak dramaticky neliší od zkušeností stejné skupiny dobrovolníků, kteří absolvovali intoxikaci s psilocybinem v laboratoři NÚDZ," říká Tomáš Páleníček
To sice naznačuje stabilitu účinku psychedelických látek bez ohledu na místo a čas, avšak obsah zkušeností byl na základě sepsaných reportů značně odlišný. Mohlo by z toho vyplývat, že fenomenologické škály možná nemají dostatečnou senzitivitu na odlišení detailů prožitků, nicméně i to je předmětem další analýzy a zkoumání. Podrobná analýza a vyhodnocení všech dat pořízených během expedice by měly být hotové v září tohoto roku.
„V průběhu příštího roku chceme dokončit měření 20 subjektů současně během ceremonie s indiány kmene Huni Kui. Lze očekávat, že vše bude oproti práci v Mayantuaycu mnohem komplikovanější. Na místě nebude elektřina ani přístřešky chránící techniku před deštěm. A nahrát během rituálu 20 lidí současně znamená důkladné natrénování týmu,“ popisuje další plány Tomáš Páleníček.
Získaná data ze všech výprav přiblíží výzkumníky k odpovědi na otázku, zda rituál samotný, jeho prostředí a tradiční šamanské zpěvy (a další aspekty rituálů) jsou právě těmi, které ovlivňují obsah prožitku, což by mohlo znamenat, že mohou mít vliv i na léčebný efekt ayahuasky. Ayahuaska je dnes zkoumána pro potenciální terapeutické využití při léčbě deprese, v terapii závislostí, úzkostí a posttraumatické poruchy a při některých dalších psychických obtížích. Přímo v České republice momentálně probíhá výzkum léčebných účinků psychedelických látek v Centru výzkumu psychedelik Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Pod vedením profesora Jiřího Horáčka a doktora Tomáše Páleníčka tam aktuálně probíhají dvě rozsáhlá klinická hodnocení zcela ojedinělého designu, která srovnávají účinek psilocybinu a ketaminu pro léčbu deprese u pacientů, u kterých jiná léčba nezabrala, a pacientů u kterých se deprese rozvinula v souvislosti s onkologickou diagnózou. Důvodem zkoumání je rychlý nástup účinku obou psychedelik a předpoklady pro dlouhodobé pozitivní změny v případě, že je léčba doprovázena psychoterapií. Do obou studií momentálně probíhá nábor pacientů.
Výzkum využití psychedelik v psychoterapii může být v ČR realizován i díky finanční podpoře Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES, ten uhradil také zhruba polovinu nákladů na expedici Neuron.
„Posláním PSYRES je inspirovat a podporovat výzkum vlivu psychedelik na lidský organismus a vědomí, s cílem využít jejich plný potenciál, minimalizovat rizika, získat účinné a bezpečné možnosti léčby a zpřístupnit je všem, kdo je potřebují,“ říká Jana Bednářová, ředitelka PSYRES a doplňuje: „V tuto chvíli chybí ve výzkumu psychedelik v ČR desítky milionů korun. Je třeba otevřít dveře i dalším studiím.“
Léčba jednoho pacienta v rámci studie stojí zhruba 180 až 420 tisíc korun dle designu a náročnosti studie. Celkem se tak realizace jedné studie vyšplhá na 15 až 30 milionů korun. Výzkum ale může podpořit kdokoliv právě skrze nadační fond.
Výprava českých vědců pod vedením MUDr. Tomáše Paleníčka, Ph.D. a spolupracovníků vybavená přenosnými přístroji na měření mozkových aktivit EEG, se vydává přímo do srdce amazonského pralesa, aby se zúčastnila rituálu, jehož ústředním bodem je psychoaktivní nápoj ayahuaska. Se souhlasem domorodých kmenů Huni Kuin a Ashaninka zde provádějí rozsáhlý vědecký výzkum neurobiologie ayahuasky užité v tradičním prostředí, který může předznamenat zásadní obrat v našem vnímání skutečnosti. První výprava se konala v roce 2019. Během této výpravy vědci spolu s filmovým štábem navštívili městečko na severu Brazílie – Santa Rosa de Purus a centrum Mayantuaycu a primárně testovala technická zařízení v extrémních podmínkách. Druhá výprava proběhla na jaře 2023 opět do Mayantuacu s cílem ověřit možnosti tzv. hyperscanningu, tedy nahrávání více lidí současně během rituálu. Kompletně zpracovaná data z měření budou mít vědci k dispozici na podzim 2023. Expedice Neuron je financována z grantů Nadačního fondu PSYRES a Nadačního fondu Neuron a neobešla by se bez podpory společnosti Ant Neuro, která zapůjčila přenosné EEG přístroje. Další výzkumnou cestu plánuje vedoucí expedice na rok 2024.
MUDr. Tomáš Páleníček, PhD. (NÚDZ, PSYRES)
Prof. MUDr. Jiří Horáček, PhD. (NÚDZ, PSYRES)
MUDr. Martin Brunovský, PhD. (NÚDZ, PSYRES)
Doc. Ing. Martin Kuchař, Ph.D. (VŠCHT)
Prof. Tania Re (PSYRES)
