Ačkoliv se téměř polovina Čechů (47 %) v minulosti potýkala s potřebou aktivně pečovat o své duševní zdraví, o problémech se zdráhá mluvit, a to především z obav ze stigmatizace. V náročném období by se 48 % z nich pokusilo situaci zvládnout svépomocí. Naději pro statisíce pacientů přináší nejen nedávno schválený zákon umožňující léčbu psilocybinem, ale i překvapivá otevřenost české veřejnosti. Dvě třetiny (68 %) populace by souhlasily s využitím psychedelik v terapii pod lékařským dohledem.
Ačkoliv se téměř polovina Čechů (47 %) v minulosti potýkala s potřebou aktivně pečovat o své duševní zdraví, o problémech se zdráhá mluvit, a to především z obav ze stigmatizace. V náročném období by se 48 % z nich pokusilo situaci zvládnout svépomocí. Naději pro statisíce pacientů přináší nejen nedávno schválený zákon umožňující léčbu psilocybinem, ale i překvapivá otevřenost české veřejnosti. Dvě třetiny (68 %) populace by souhlasily s využitím psychedelik v terapii pod lékařským dohledem. To jsou některá ze závěrů rozsáhlého průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, který vypracovala výzkumná agentura Simply5 a o kterém informovaly například Forbes a iDNES.cz.
„Je alarmující, že ačkoliv se více než třetina z nás setkala s úzkostmi nebo depresemi, o svých skutečných problémech stále mlčíme. Výsledky ukazují zakořeněný strach ze stigmatizace, dokonce pocitu selhání a slabosti. I když 64 procent lidí deklaruje, že návštěva psychologa není ostuda, téměř polovina se v těžkých chvílích raději uzavře do sebe a snaží se problémy zvládnout primárně sama. Ochota svěřit se svými problémy v práci je minimální, pouze pětina by se svěřila kolegům a ještě méně lidí svým nadřízeným,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu Psyres.
Tento strach ze stigmatizace vede k tomu, že téměř polovina Čechů (48 %) se v těžkých chvílích snaží vše zvládnout sama a na odborníka by se obrátila až jako na třetí možnost (34 %). Informovanost navíc postrádá pevný základ. Lidé čerpají informace nejčastěji z internetu (31 %) a ze stránek s odbornými informacemi (26 %), až poté od praktického lékaře (26 %). Pouze 4 % Čechů čerpá informace od státních autorit, což ukazuje na absenci silné a důvěryhodné autority v této oblasti.
Navzdory nízké osobní zkušenosti – 82 % Čechů psychedelika nikdy nevyzkoušelo a třetina ani neví, co si pod pojmem představit – panuje ve společnosti vysoká a racionální otevřenost k jejich léčebnému využití.
Pokud by terapii doporučil lékař a pacient by s ní souhlasil, podpořilo by ji 68 % Čechů. Souhlas je nejsilnější u diagnóz, kde jsou možnosti konvenční medicíny omezené. Šest z 10 Čechů podporuje nasazení psychedelik v paliativní péči (60 %), v léčbě neurodegenerativních onemocnění (58 %) a u těžkých psychických stavů, na které běžná léčba nezabírá (50 %). Veřejnost tak vnímá tuto léčbu především jako „poslední možnost“ pro ty, kterým jiná léčba selhala.
Posun ve vnímání psychedelik z tabuizované drogy na nadějný lék by nebyl možný bez špičkového výzkumu, který v Česku probíhá již dvacet let. Jak ale upozorňují Hospodářské noviny, tento výzkum dlouho fungoval „tak trochu punkově“.
„Uvědomili jsme si, že pokud chceme dělat dobrý výzkum, musíme mít nějaký stabilní defaultní rozpočet, který nám umožní financovat kvalitní a stabilní tým, abychom mohli už rovnou dělat na věcech, na které bychom jinak tři roky vypisovali granty a stejně bychom je nedostali,“ popisuje v článku psychiatr Tomáš Páleníček, který Nadační fond Psyres spoluzaložil s dalšími předními vědci, Jiřím Horáčkem a Martinem Brunovským.
Právě proto vznikl Psyres: aby poskytl stabilní a flexibilní financování pro vědce z institucí jako NUDZ, které jsou až ze 75 % závislé na grantech, a pomohl tak českému výzkumu růst na světovou úroveň. Tuto vizi podpořila řada předních českých filantropů.
„Podpora tohoto výzkumu je pro mě nejen otázkou vědeckého pokroku, ale především lidskosti a empatie vůči těm trpícím,“ vysvětluje jeden z podporovatelů, miliardář Richard Morávek. Martin Vohánka, zakladatel společnosti Eurowag, zase přiznává, že musel překonat vlastní předsudky: „Vysoce škodlivé látky jako alkohol jsou běžnou součástí života. Psychedelika jsou oproti tomu kriminalizovaná. Odvozoval jsem z toho, že se musí jednat o látky od samotného arciďábla. Nakonec ho přesvědčily proběhlé studie“.
Postoje veřejnosti jdou ruku v ruce s historickým legislativním krokem z léta 2025, kdy byl schválen zákon umožňující léčbu psilocybinem. Samotná léčba bude dostupná nejdříve od začátku roku 2026, jakmile budou vytvořeny potřebné prováděcí vyhlášky.
„Postoj české veřejnosti je jasným vzkazem zákonodárcům i odborníkům – důvěřujeme cestě, která je bezpečná a podložená daty a vědou. Nyní ale začíná ta nejdůležitější práce, tedy zajistit, aby psychedeliky asistovaná terapie byla skutečně dostupná, bezpečná a účinná. A to i přes nový zákon stále vyžaduje desítky milionů korun na další klinické studie a na vzdělávání terapeutů,“ dodává Jana Bednářová.
Náklady na jednu klinickou studii se v Česku pohybují v rozmezí 15 až 50 milionů korun. Bez pokračování kvalitního výzkumu a finanční podpory dárců se pomoci nedočkají všichni pacienti, kteří by z léčby mohli benefitovat. Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres proto nadále usiluje o získávání financí od soukromých dárců, filantropů a běžných občanů, aby podpořil klíčové vědecké projekty a zajistil, že se tato inovativní léčba dostane ke všem, kdo ji potřebují.
