Nová éra v léčbě duševních onemocnění? Rozhovor s Albertem Garcia-Romeu o nadějích a realitě výzkumu

Výzkum psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené například v houbách rodu lysohlávka, zažívá celosvětový boom. O jeho potenciálu v léčbě deprese, závislostí, ale i Alzheimerovy choroby či chronické bolesti hovořil na nedávné pražské konferenci uniMind přední americký vědec Albert Garcia-Romeu, Ph.D., z renomované Univerzity Johnse Hopkinse. V rozhovoru pro Deník N (květen 2024) přiblížil aktuální poznatky, naděje, ale i nezbytnou opatrnost a etické aspekty spojené s touto fascinující látkou. Nadační fond PSYRES, který konferenci podpořil, vám přináší klíčové postřehy.

Psilocybin: Bezpečná látka s širokým terapeutickým záběrem?

Jedním z prvních bodů, které Dr. Garcia-Romeu zdůraznil, je relativní bezpečnost psilocybinu, pokud je podáván v kontrolovaném klinickém prostředí. "V moderních klinických studiích už jsme ho podali pravděpodobně tisícům osob," uvedl s tím, že ačkoliv žádná látka není bez rizika, psilocybin se jeví jako většinou bezpečný.

Terapeutický potenciál je podle něj obrovský. Nejvíce dat podporuje jeho využití u:

• Těžké deprese: Zde psilocybin vyniká rychlým nástupem účinku. "Většině běžných antidepresiv obvykle trvá šest až osm týdnů, než vůbec začnou působit... jedna vysoká dávka psilocybinu – asi 25 miligramů – má takřka okamžitý antidepresivní účinek, který pak trvá od šesti týdnů do šesti měsíců."
• Paliativní péče: U pacientů s rakovinou či jinými život ohrožujícími nemocemi, kteří často trpí existenciální tísní a demoralizací, může psilocybin přinést úlevu tam, kde běžná antidepresiva selhávají.
• Léčba závislostí: Velmi slibné výsledky se ukazují u odvykání kouření, kde kombinace psilocybinu a psychoterapie může být účinnější než dostupné metody. Výzkum u závislosti na alkoholu je složitější a vyžaduje nalezení optimálního terapeutického protokolu, zatímco potenciál u závislostí na kokainu či opioidech se teprve začíná testovat.

Jak psilocybin v mozku "kouzlí"? Pohled na mechanismy účinku

Ačkoliv úplné pochopení mechanismů stále uniká, vědci se shodují na několika klíčových aspektech. Psilocybin podle Garcia-Romeu působí na mnoha úrovních:

• Podporuje neuroplasticitu: Umožňuje mozku, zejména v prefrontální kůře, vytvářet nová spojení. "U některých typů duševních onemocnění... spoje mezi buňkami... začnou atrofovat. Máme důkazy, že vysoká dávka psilocybinu... může pomoci zvrátit toto odumírání."
• "Restartuje" rigidní vzorce: Pokud je mozek "zaseknutou gramofonovou deskou" negativních myšlenek, psilocybin může tento cyklus přerušit a umožnit vznik nových, zdravějších způsobů myšlení a vnímání.
• Dlouhodobé změny v mozkové aktivitě: Změny ve zpracování informací v mozku mohou přetrvávat i měsíc po podání látky, což je klíčové pro pozorované terapeutické účinky.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Psychedeliky asistovaná terapie: Precizní a kontrolovaný proces

Dr. Garcia-Romeu důrazně upozorňuje, že léčba psilocybinem není o samovolném užívání hub. V klinických studiích se využívá syntetický psilocybin a celý proces je pečlivě strukturován:

1. Důkladný screening: Prověření fyzického i psychického zdraví pacienta, vyloučení kontraindikací (např. schizofrenie, bipolární porucha v osobní či rodinné anamnéze).
2. Přípravná fáze: Několikatýdenní setkávání s terapeuty (obvykle dvěma), budování důvěry, seznámení s historií pacienta a stanovení cílů léčby.
3. Sezení s podáním látky: Probíhá v bezpečném, komfortním a monitorovaném prostředí. Pacienti dostávají obvykle jednu až tři vysoké dávky v průběhu několika týdnů.
4. Integrační terapie: Následná setkání s terapeuty, kde se zpracovávají prožitky, vhledy a hledají se cesty, jak je přenést do každodenního života a dosáhnout kýžených změn.

Budoucnost na dosah? Regulace a dostupnost psilocybinu

Na otázku, kdy by se psilocybin mohl stát schváleným lékem, je Garcia-Romeu optimistický: "Myslím si, že za tři až pět let budou moci lidé tyto léky získat." (Pozn. red.: tedy kolem let 2028-2030). Předpokládá však velmi specifický model:

• Lék na předpis: Dostupný pouze na základě lékařského doporučení.
• Specializované kliniky: Podání bude probíhat výhradně na klinikách s vyškoleným personálem (lékaři, psychologové, terapeuti). "Nevidím to jako léčbu, kterou si provedete sami... Bylo by to jako poslat někomu skalpel a říct: jdi domů a odoperuj se," vysvětluje. Tento model má zajistit bezpečnost a zabránit zneužití.

Rizika, limity a hlas zodpovědnosti

Přes veškerý optimismus Dr. Garcia-Romeu zdůrazňuje i odvrácenou stranu. Mezi mírné vedlejší účinky patří bolesti hlavy či přechodné zvýšení krevního tlaku. Větší obavy panují z nepředvídatelných psychologických účinků. "Někdy mohou mít lidé opravdu děsivé zkušenosti... mohou se vynořit velmi živé vzpomínky na zneužívání v dětství... mohou se velmi bát, mít úzkost nebo pocit, že umírají nebo se zblázní." Právě proto je klíčové bezpečné prostředí a přítomnost odborníků, kteří mohou v případě potřeby zasáhnout.

Absolutní kontraindikací je osobní či rodinná anamnéza psychotických onemocnění (schizofrenie) či závažnější formy bipolární poruchy, kde by psychedelika mohla stav zhoršit nebo spustit.

Garcia-Romeu také důrazně varuje před samoléčbou a experimentováním s látkami z neregulovaných zdrojů, kde není známa síla ani čistota, a hrozí interakce s jinými léky.

Nové obzory výzkumu: Alzheimer, ALS, chronická bolest i Lymská borelióza

Výzkum se neomezuje jen na "klasické" psychiatrické diagnózy. Probíhají studie zkoumající vliv psilocybinu u:

• Alzheimerovy choroby a mírné kognitivní poruchy (MCI): Zde je cílem zjistit bezpečnost a potenciální zlepšení nálady a paměti. Dosavadní výsledky u 15 pacientů jsou z hlediska bezpečnosti pozitivní.
• Amyotrofické laterální sklerózy (ALS): Studie se zaměří na psychosociální a existenciální potíže, kvalitu života a potenciálně i na některé motorické symptomy.
• Chronické Lymské boreliózy: Pilotní studie bez kontrolní skupiny ukázala výrazné zlepšení symptomů (bolesti, poruchy spánku, únava), které přetrvalo nejméně měsíc. Je však potřeba randomizovaná studie.
• Další potenciální oblasti zahrnují migrény, klastrové bolesti hlavy, fibromyalgii či long covid.

Význam výzkumu a jeho podpora: Cesta vpřed

Ačkoliv se financování výzkumu psychedelik postupně zlepšuje díky filantropii, soukromým společnostem a nově i zájmu vládních institucí, stále je to náročná oblast. Dr. Garcia-Romeu vyjádřil naději, že "překážky, které brání studiu psychedelik, nejsou rozumné... Doufám tedy, že v určitém okamžiku dojdeme k rozumnějšímu kompromisu, kdy studium těchto věcí nebude tak obtížné a drahé."

Závěr a pohled Nadačního fondu PSYRES:

Rozhovor s Albertem Garcia-Romeu jasně ukazuje, že výzkum psilocybinu a dalších psychedelik otevírá fascinující perspektivy pro léčbu řady závažných onemocnění. Cesta k jejich zavedení do běžné klinické praxe je však podmíněna dalším rigorózním výzkumem, důrazem na bezpečnost pacientů a vytvořením zodpovědného legislativního a terapeutického rámce.

Nadační fond PSYRES je hrdý na to, že může podporovat špičkový český výzkum v této oblasti. Věříme, že díky systematické vědecké práci se můžeme přiblížit k novým, účinnějším a bezpečnějším metodám léčby duševních i jiných onemocnění, a přinést tak naději těm, kteří ji potřebují. Cesta je to nepochybně ještě dlouhá, ale každý nový poznatek nás posouvá ...blíž k podstatě.

Chcete podpořit český výzkum psychedelik? Více informací o našich projektech a možnostech podpory naleznete na https://psyres.eu/projekty/ a https://psyres.eu/darovat/.

Článek najdete zde