V rámci českého předsednictví v Radě EU se v Bruselu 14. listopadu 2022 uskutečnila mezinárodní konference „Resilient Mental Health in the European Union“ (Odolné duševní zdraví v EU), která s ohledem na krizi duševních onemocnění otevřela prostor institucím EU se zájmem o tuto oblast.
Konferenci iniciovala Psychiatrická společnost ČLS JEP pod záštitou ministra pro evropské záležitosti doc. Mikuláše Beka, za podpory Úřadu vlády ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR. Dokument poskytuje konkrétní náčrt toho, co by mělo se odrážejí Evropskou komisí v „komplexní akci v oblasti duševního zdraví“, kterou Evropská komise nastínila.
Duševní onemocnění mají komplexní dopad a přesah do mnoha oblastí – ovlivňují nejen jednotlivce a jejich rodiny, ale i zdravotní a sociální systém, potažmo celou ekonomiku.
„Špatná kvalita duševního zdraví vede k významným ekonomickým nákladům v důsledku nižší produktivity, sociálních a zdravotních výdajů. Celkové náklady na léčbu duševních onemocnění v zemích EU nyní přesahují 4 % HDP, což činí více než 600 miliard EUR. Je naléhavě nutné zabývat se duševním zdravím, které představuje sociální a ekonomickou zátěž pro všechny obyvatelé Evropy. Stanovení priorit, formulace strategických závazků a transformace systému je nezbytná jako adekvátní odpověď na dlouhodobě zanedbaný stav v oblasti duševního zdraví,“ vysvětluje profesor Jiří Horáček, který stál u zrodu konference.
Evropský parlament v roce 2020 uznal duševní zdraví jako základní lidské právo a vyzval k vytvoření akčního plánu EU pro duševní zdraví. Rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém projevu o stavu Unie v roce 2022 přislíbila Evropskému parlamentu novou strategii EU v oblasti duševního zdraví. Konference je tak významným krokem k hledání řešení. Vynesla na světlo aktuální problémy s duševním zdravím občanů, se kterými se státy EU plošně potýkají. Mezi jinými jsou to níže zmíněné body.
- Duševní onemocnění jsou v EU rozšířená a jejich počet narůstá. Odhaduje se, že problémy s duševním zdravím, které jednotlivcům rodinám i celé komunitě způsobuje nesmírné utrpení, zažívá přibližně 11 % populace.
- Duševní problémy a onemocnění vyvíjí tlak na zdraví, vzdělání, ekonomické, pracovní a sociální systémy v celé EU.
- Nejméně 30 % lidí postižených vážným duševním onemocněním nemá přístup k péči. Většina z těchto lidí nemá možnost prospívat z účinných a osvědčených léčebných metod, a to i přesto, že v mnoha těchto případech lze nemá prospěch lze duševním problémům předcházet, vyléčit je či nemocné stabilizovat.
- Významný podíl z počtu pacientů trpících duševním onemocněním nereaguje na současné standardní lékařské intervence a psychiatrickou léčbu.
- Stigma, předsudky a diskriminace lidí s duševními problémy nejsou neobvyklé a mají významný dopad na ty, kteří hledají nebo dostávají pomoc a podporu.
Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.
Finální výstup z konference přináší výzvu k trvalému a strukturovanému úsilí na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států: “Nyní je zapotřebí ambiciózního úsilí k zajištění zdravého rozvoje politik a služeb s cílem plošně předcházet duševním onemocněním, aby došlo ke zlepšení kvality života lidí s duševními problémy.”
Doporučení vyplývající z konference:
- Mainstreaming: explicitně zahrnout tématiku duševního zdraví ve všech oblastech EU politiky, které mají přímý nebo nepřímý vliv na psychické zdraví.
- Zvyšování povědomí a výměna osvědčených postupů: zajistit a koordinovat účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi příslušnými zúčastněnými stranami a členskými státy.
- Národní akční plány: stimulovat rozvoj národních akčních plánů zaměřených na duševní zdraví s cílem prozkoumat vhodná opatření pro současné a nové intervence, včetně lékařského použití psychedelik tak, aby se zajistilo, že pacienti s problémy duševního zdraví budou mít přístup k vysoce kvalitní péči a léčby s rychlým nástupem účinku. Národní plány mohou být také užitečné pro vzájemné učení a spolupráci.
- Financování: využití současné iniciativy EU (např. program EU4Health, strukturálních fondů) k podpoře projektů duševního zdraví (v souladu s celkovými cíli iniciativy) a budování kapacit.
- Sběr a monitorování dat: nadále vytvářet výzvy k předkládání výzkumných projektů zaměřených na duševní zdraví.
- Zahrnutí lidí žijících nebo spojených s duševním onemocněním: zapojení relevantních zainteresovaných stran do vývoje, monitorování, implementace a hodnocení budoucnosti iniciativy, jakož i na příslušných konzultacích EU, fórech a poradních sborech.
- Inovativní řešení: implementace kroků směřujících k vytvoření ekosystému, který stimuluje nejmodernější výzkum a zavádění nových forem terapií, jako je mj. léčebné využití psychedelik ve prospěch pacientů, zejména těch, kteří zůstávají odolní vůči standardní psychiatrické péči a léčbě. Na základě vědeckých důkazů by se EU měla snažit stát se globálním regulačním měřítkem v této oblasti.