Praha, 5. října 2022
Psychedelika nejsou drogami dealerů a gangů, nejsou spojena s kriminalitou nebo riziky závislosti jako vídáme u alkoholu nebo heroinu. Naopak přibývá vědeckých důkazů, že v kombinaci s psychoterapií mohou pomáhat při léčbě úzkostných a depresivních, psychosomatických či závislostních poruch nebo v paliativní péči. Legislativa ovšem psychedelika řadí na seznam mezi nebezpečné omamné a psychotropní látky bez lékařského využití. To komplikuje výzkum i uvádění užitečné terapie do praxe. Navíc současná legislativa zbytečně vede k extrémně přísným trestům za činy, které přitom vykazují minimální společenskou nebezpečnost.
Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES spolu s odborníky nyní vyzývá k legislativním změnám v souvislosti s psychedelickými látkami. V současnosti se po celém světě hovoří o asistované psychoterapii s využitím psychedelik jako o formě léčby, která je nadějí pro řadu pacientů trpících duševními onemocněními. „Dnes je i v Česku realizováno hned několik výzkumných studií s psychedeliky, které pomáhají definovat potenciál těchto látek. Po celém světě přibývá vědeckých studií i zařízení, kde jsou psychedelické látky podávány pro řadu diagnóz. Na druhé straně se setkáváme s kauzami typu Kordysových, kdy práce s psychoaktivním nápojem Ayahuasca vedla k trestu odnětí svobody delší než 8 let,“ říká adiktoložka Vladěna Sobasová, ředitelka PSYRES. Odkazuje tak na případ mladých manželů Karoliny a Jarosława Kordysových, kteří byli v lednu 2022 za organizování seberozvojových workshopů s použitím psychedelického nápoje Ayahuasca zatím nepravomocně odsouzeni k 8,5 letům, resp. 5,5 letům odnětí svobody a k propadnutí majetku včetně velké zemědělské usedlosti, kde workshopy probíhaly. Odvolací soud proběhne v říjnu.
Legislativa musí zohledňovat skutečnou nebezpečnost jednotlivých látek
„Tento a podobné rozsudky považujeme za důsledek naprosto chybného nastavení regulace návykových látek, která neodpovídá jejich společenské nebezpečnosti,“ vysvětluje doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph. D., ředitel pro výzkum a vzdělávání společnosti Podané ruce a poradce národního protidrogového koordinátora. V konečném důsledku jsou kriminalizováni slušní občané, lidé, kteří je používají pro osobní potřebu nebo pro léčbu. Za nakládání s nimi jsou ukládány násobně vyšší tresty než za násilné trestné činy nebo zneužívání dětí. Odborníci poukazují na paradoxní situaci, kdy nakládání s psychedeliky (i v pomáhajícím kontextu nebo v kontextu samoléčby) je trestáno odnětím svobody často i v délce několika let, zatímco obdobné nakládání např. s alkoholem, který vykazuje mnohem vyšší zdravotní a společenskou nebezpečnost, je legální a masivně propagované. „Jediným rozumným řešením, které narovná tuto nespravedlnost, je změna legislativy, která zohlední skutečnou nebezpečnost jednotlivých návykových látek a dekriminalizuje společensky neškodlivé lidské chování,“ doplňuje docent Mravčík.
Změnu neúnosné trestní drogové politiky požaduje celá řada odborníků z oborů psychologie, psychiatrie, lékařství, neurovědy, adiktologie a řady dalších oborů. V polovině července byl na Radě vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí projednán dokument vysvětlující potřebu dekriminalizace trestní drogové politiky a navrhující změny v těch nejpalčivějších oblastech. „Návrhy se týkají změny nebo zrušení paragrafu šíření toxikomanie, který je orgány činnými v trestním řízení gumově vykládán, změny v oblasti trestnosti pěstování konopí pro vlastní potřebu, za které stále padají nepřiměřeně vysoké tresty, ale také změny v oblasti užívání a používání psychedelik tak, aby se zohlednila jejich minimální společenská nebezpečnost a léčebné využití,“ uvádí docent Mravčík. Národní protidrogový koordinátor Mgr. Jindřich Vobořil, Pg. Dip nyní v komunikaci s dalšími resorty iniciuje aktivitu směrem ke změně trestního zákoníku.
Psychedelika účinná v psychoterapeutické praxi
Psychedelika jsou dnes předmětem rozsáhlého klinického a experimentálního výzkumu. Všechna dostupná data přesvědčivě prokazují jejich léčebný potenciál při péči o zvlášť závažná psychiatrická onemocnění, jakými jsou např. závislosti nebo posttraumatická stresová porucha. „Vědecké důkazy zcela jednoznačně dokládají, že zařazení psychedelik mezi zvláště nebezpečné drogy bez léčebného využití je absurdní a z medicínského hlediska neudržitelné. Jedná se o látky bez návykového potenciálu. Již dnes mají a v budoucnosti bez pochyby budou mít široké léčebné využití. Samotné označování ‚droga‘ je v jejich případě scestné a zavádějící. “ vysvětluje MUDr. Pavel Bém, psychiatr, adiktolog, člen Rady vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky a komisař Global Commision on Drug Policy. Kvůli chybné legislativní klasifikaci psychedelických látek je psychedeliky asistovaná terapie nedostupná pro většinu klientů. Dostává se jen pacientům zařazeným do lékařského výzkumu. Lidé se tak často uchylují k samoléčbě či vyhledávají pomoc v neoficiálních sezeních s provázením psychedelické zkušenosti, jaké provozovali například manželé Kordysovi.
Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES
PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik finančně podporuje studie zkoumající terapeutický potenciál psychedelických látek. Dlouhodobým cílem fondu je zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii v léčbě duševních onemocnění.
V současnosti se již v mnoha zemích po celém světě hovoří o asistované psychoterapii s využitím psychedelik jako o formě léčby, která je nadějí pro řadu pacientů trpících duševními onemocněními. Tento přístup nabývá na popularitě z mnoha důvodů, mj. kvůli rychlosti nástupu účinku, dlouhotrvajícímu efektu po jednorázovém užití (na rozdíl od pravidelného užívání léčiv typu antidepresiv) a také formě využití v psychoterapii. Dnes je i v Česku realizováno hned několik výzkumných studií s psychedeliky, které pomáhají definovat potenciál těchto látek. Po celém světě narůstá vědeckých studií i zařízení, kde jsou psychedelické látky podávány pro řadu diagnóz.
Na druhé straně se setkáváme s kauzami typu Kordysových, kdy práce s psychoaktivním nápojem Ayahuasca vedlo k odnětí svobody delší než 8 let. Důvodem je, že Ayahuasca v mnoha případech obsahuje látku DMT, která je spolu s dalšími psychedeliky na seznamu tzv. „zakázaných látek” od r. 1971 a psychedelické látky tímto staví do kategorie hned vedle heroinu, kokainu či pervitinu, tedy vedle mnohem nebezpečnějších látek s vysokým rizikem závislosti. Dnes už panuje mezi odborníky naprostá shoda na tom, že tato regulace, která znamená prohibici, je zastaralá a nereflektuje skutečnost a vědecké důkazy o nebezpečnosti a využití jednotlivých látek. Víme totiž, že DMT návykové není a s ohledem na nebezpečnost vykazuje mnohem nižší zdravotní i společenská rizika oproti jiným látkám, například legálnímu alkoholu. Ve většině zemí Latinské Ameriky je nejen legální, ale oficiálně se používá například k léčbě závislostí.
Z tohoto i řady dalších důvodů mnoho odborníků vnímá tresty za nakládání s psychedeliky jako nepřiměřeně vysoké. Proto jsme se rozhodli diskuzi na téma psychedelických látek, jejich dekriminalizaci a možné léčebné využití přinést do mediálního prostoru a demonstrovat neefektivní a neúměrné nastavení regulace a trestní represe méně nebezpečných látek včetně psychedelik v ČR.
Kontakt pro média:
Monika Rohlenová
Monika.rohlenova@amic.cz, +420 602 679 579
