„Z mého pohledu je nepochopitelné, že česká společnost dovoluje jedinci ‚ožrat se do němoty, ale nedovolí mu léčbu za pomoci psilocybinu," říká Fryc
Ondřej Fryc, filantrop a podnikatel, dlouhodobě podporuje český výzkum psychedelik. Zaměřuje se totiž na projekty, které mohou mít významný dopad na celou společnost a její budoucnost. Poskytl rozhovor pro Forbes:
„Nárůst depresivních pacientů na celém světě je extrémní a stejně tak spotřeba antidepresiv. Ekonomické dopady na státní rozpočty jsou brutální. Jen v Česku v roce 2018, tedy ještě před koronavirem, šlo o osmdesát miliard korun. Není možné před tím dál zavírat oči. Jsem pro, ať se prozkoumají další možnosti léčby, než jenom problém zaplácnout antidepresivní pilulkou…“
Vědecká data dlouhodobě poukazují na potenciál psychedelických látek nejen pro léčbu duševních onemocnění, ale také pro jejich přínos v oblasti well-being člověka, jsou-li užity bezpečně a za adekvátních podmínek.
„Téma duševních onemocnění je mi blízké a myslím si, že psychedelika potřebují získat punc serióznosti, aby se je povedlo vyčlenit z pytle, do kterého je většinová společnost hází,“ dodává Fryc, který je součástí správní rady Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES.
Celý rozhovor s Ondřejem Frycem si můžete přečíst zde.
Akce: "Bad trip" aneb co říká výzvová psychedelická zkušenost o realitě a nás samých
Přednáška prof. Jiřího Horáčka
16.5. 2023
18:30 - 21:00
Velká aula Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Jana Palacha 2, Praha 1
„Bad trip“, jinak také „výzvová“ (challenging) zkušenost, představuje velmi nepříjemnou reakci na psychedelika, která je typicky spojená s úzkostně-paranoidními prožitky, obavami ze ztráty sebe sama, děsivou ikonografií, rozpuštěním ega a narušením struktury a vnímání prostoru a času. Od prosté psychedelické zkušenosti se „bad trip“ odlišuje v řadě parametrů a jedná se tedy o kvalitativně zcela odlišnou reakci na psychedelikum.
I přes to, že subjektivně se jedná o výrazně negativní prožitky, může mít tato zkušenost pro uživatele velmi pozitivní psychologický dopad. Důvodem je to, že otevírá řadu filosofických otázek, ukazuje obnaženou odvrácenou stránku naší existence a může poskytovat nový vhled do toho, jaká je skutečná podstata naší reality a na jakých hlavní osách se vyjevuje našemu vědomí. Podkladem paradoxního pozitivního psychologického efektu „bad tripu“ pak mohou být právě uvedené existenciální uvědomění a vhledy přinášející nové poznání spojené s pocitem, že člověk je „blíže podstatě“.
Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. Klinika psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK Centrum pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ
Přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty UK a vedoucím Centra pokročilých studií mozku a vědomí Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Působí jako výzkumník, psychiatr a psychoterapeut. Jeho výzkumné aktivity zahrnují studium psychedelik, teorii vědomí a zobrazování mozku a možnosti léčby existenciální tísně u onkologických nemocných a v paliativní léčbě. Je editorem několika knih a je autorem více než 200 vědeckých článků. Profesor Jiří Horáček získal několik mezinárodních ocenění vč. „Senior Research Fellow of the Bedfordshire CMHR in association with the University of Cambridge”.
Vláda plánuje investovat do výzkumu psychedelik při léčbě závislostí
Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023-2025 schválený vládou 5. dubna 2023 počítá s podporou výzkumu psychedeliky asistované psychoterapie. Do výzkumu v oblasti léčby závislostí je plánována alokace 40 milionů Kč.
Současná renesance psychedelického výzkumu i změny v přístupu k těmto látkám naznačují, že je jen otázkou času, kdy budou psychedelika běžně užívána jako terapeutický nástroj v léčbě. Léčba závislostí by mohla být jednou z hlavních oblastí výzkumu psychedelik. Výsledky vědeckých studií poukazují na potenciál látek, jako jsou psilocybin, ibogain, MDMA a další právě v léčbě závislostních poruch.
Dosavadní výzkumy také naznačují, že psychedelika mohou zvyšovat neuroplasticitu a neurogenezi, tedy schopnost mozku vytvářet nová neuronální spojení a lépe se přizpůsobovat neustálým změnám světa kolem nás. Psychedelická zkušenost by tak mohla pomoci pacientům vymanit se ze zajetých kolejí, spojených se sebedestruktivním způsobem myšlení i jednání v každodenním životě.
V případě zmíněné podpory nového akčního plánu se jedná se zejména o výzkum farmakologické substituční léčby závislosti na stimulantech a výzkum psychedeliky asistované psychoterapie. Některá z forem závislostí se týká až 2 mil. obyvatel ČR. Akční plán reflektuje potřebu financování výzkumu psychedeliky asistované psychoterapie jako inovativní léčebné metody.
Celosvětově narůstající trend změn lokálních legislativ směrem k rozšíření psychedelických látek v terapii se však neobejde bez podpory další vědecké evidence. „To, že bere stát v potaz terapeutický potenciál psychedelik, je velký krok kupředu a oceňujeme průlomovou a ambiciózní racionální politiku vlády založenou na vědeckých důkazech,“ říká adiktoložka a poradkyně v oblasti legislativy PSYRES Mgr. Vladěna Sobasová.
„Psychedelika jsou jednou ze skupin psychoaktivních látek, které si zasluhují změnu v regulaci a politice. Jejich návykovost je minimální a jejich užívání je spojeno s minimálními zdravotními a společenskými negativními dopady. Naopak se ukazuje jejich účinnost v léčbě, ale i mimo léčebný kontext, kdy dokáží podpořit pozitivní změny v oblasti emocí, vztahů nebo chování směrem k vyšší psychické pohodě, zdravějšímu životnímu stylu nebo k větší odpovědnosti k okolnímu světu,“ doplňuje doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vědecký poradce protidrogového koordinátora.
Akce: Benefice pro duševní zdraví
Zveme vás na akci Nadačního fondu PSYRES, která spojuje hudbu, humora psychedelickou zkušenost.
Diskuze prof. Jiřího Horáčka & Jiřího Charváta / Koncert Maoka & Terezie Kovalové
Vtipné povídání o vážných věcech a koncert na podporu českého psychedelického výzkumu. S velkou radostí přinášíme večer, kdy se budete dobře bavit a přitom se dozvíte aktuální informace ze zákulisí výzkumu a možností léčby duševních onemocnění s využitím psychedelik. Zároveň bude i prostor nová poznání integrovat během koncertu dvou hudebníků - Maoka a violoncellistky Terezie Kovalové, jejichž talent vás provede cestou do krajiny za hranice běžného vnímání. To vše umocněno atmosférou dejvického husitského kostela. Akci spoluorganizuje Nadační fond PSYRES a její výtěžek bude věnován na podporu výzkumu PSIKET002, který probíhá v Národním ústavu duševního zdraví v režii prof. Jiřího Horáčka.
Přijměte pozvání na akci, kde se otevírají brány poznání, a která pohladí na duši. Profesor Jiří Horáček patří k pionýrům moderního českého psychedelického výzkumu a momentálně je hlavním řešitelem projektu zaměřeného na využití psilocybinu v léčbě deprese, která vznikla v souvislosti s onkologickým onemocněním. Spoluautor knihy Vědomí a realita je celoživotně fascinován původem a vlastnostmi lidského vědomí, které zkoumá ze všech stran. Jaký potenciál vidí v psychedelických látkách? Jaké poznání o vědomí tyto látky přinášejí? V čem vidí přínos psychedelik pro pacienty potýkající se se smrtelným onemocněním? Ovlivnily vhledy psychedelické tématiky jeho názor na smrt jako takovou?
Do diskuze s Jiřím Horáčkem jsme přizvali Jiřího Charváta. Komika a moderátora, spisovatele a copywritera. Lektora psaní, improvizace a Probuzení. Jiří vykouřil sekret z halucinogenní žáby (bufo alvarius) a zjistil, že neexistuje. Také jste zvědaví, jakým směrem se může konverzace těchto dvou osobností, jejichž život významně ovlivnila psychedelika a psychedelická tématika, odvíjet? Zakoupením benefiční vstupenky podpoříte zmíněný výzkum českých vědců.
Pokud chcete, aby violoncello zdobilo vaši hudbu, s Terezií se nemůžete minout. Po 25 letech hraní je multiinstrumentalistka Terezie Kovalová uznávanou hudebnicí. Její kariéra se naplno rozeběhla ve 13 letech, kdy hrála poprvé jako sólistka s Janáčkovou filharmonií. Dodnes spolupracovala na více než 80 nahrávkách různých žánrů, od mainstreamu po alternativní hudbu. Malý podzemní klub nebo stadion pro 10 tisíc lidí? Balet nebo kabaret? Soundtrack k filmu? Nebo možná moderní cirkus? Ať už si vyberete cokoli, s Terezií se nemůžete minout. Všechno je možné. Na tomto vystoupení zahraje společně se slovenským hudebníkem, zpěvákem a skladatelem Maokem, se kterým se hráčsky poprvé potkali v roce 2016 v čajovně, ve které Maok vystupoval. Náhoda tomu chtěla, že Terezie s sebou měla violoncello. A tak, když Maok vyslal do obecenstva myšlenku, že si s ním může kdokoliv zaimprovizovat, neváhala ani vteřinu. Podobný improvizační zážitek vás bude v jejich spojení čekat i dnes.
Maok je fenomenální hudebník, improvizátor, multiinstrumentalista, zpěvák skladatel a člověk, jehož životní součástí a nejvýraznější složkou sebevyjádření je hudba. Jeho jedinečný styl je ve snivých až mysticky laděných skladbách lehko rozpoznatelný i bez toho, že byste znali konkrétní skladbu. Je vyhledávaným a pravidelným hostem na mezinárodních festivalech a také tvůrcem filmové hudby (např. ve filmu Bathory Juraje Jakubiska či filmu Civilizace Petra Horkého a Miroslava Bárty...). Maokovo vystoupení vyjadřuje celé spektrum nejniternějších pocitů a nálad člověka, čímž se dotýká něčeho, co je obsaženo uvnitř každého z nás.
Forbes: Mezi TOP 50 lékařů Česka patří i zakladatel Nadačního fondu PSYRES
Podle Forbes patří prof. Jiří Horáček, jeden ze zakladatelů NF PSYRES, mezi 50 nejvýznamnějších osobností české medicíny.
Jiří Horáček se v rámci svých publikací zabývá duševním zdravím. Publikuje o podstatě a léčbě sluchových halucinací, souvislosti mezi náladou, citlivostí k inzulinu a aktivitou serotoninu v mozku, nebo neurobiologii schizofrenie.
V Národním ústavu duševního zdraví se momentálně zabývá jednou ze dvou částí námi podporovaného vědeckého projektu PSIKET, který se zaměřuje na paliativní péči o pacienty s rakovinou. Ve spojení s psychoterapií je porovnáván efekt psilocybinu a ketaminu na duševní stav pacienta, který si prochází depresí a existencionální tísní spojenou se svým onemocněním. Vědci spolupracují s onkologickými pracovištěmi a v rámci výzkumu mohou pomoci až 60 pacientům. Realizaci této studie můžete podpořit finančním darem skrz náš nadační fond.
Psilocybin, látka, kterou obsahují lysohlávky - halucinogenní houby, vykazuje podle mnoha studií veliký terapeutický potenciál nejen v paliativě. Toto psychedelikum však není možné momentálně terapeuticky využívat tak jako ketamin, tudíž PSIKET002 může přinést potřebná data k argumentaci se zákonodárci.
Podle prof. Horáčka to může být právě inovativní léčba pomocí psychedelik, která pomůže v boji s epidemií duševních potíží. Ty totiž za momentálních okolností postihují velikou část Evropanů.
Eva Césarová a Jiří Horáček vysvětlují, jak nám psychedelika mohou pomoci
Adiktoložka Eva Césarová společně s neurovědcem a psychiatrem prof. Jiřím Horáčkem v novém videu Nadačního fondu PSYRES přibližují inovativní způsob léčby duševních onemocnění pomocí psychedelik.
"Přibližně každý čtvrtý člověk na světě trpí nějakou formou duševního onemocnění. Asi 30 procentům žádné stávající léčebné přístupy prostě nezabírají," uvádí adiktoložka.
S výzvou k podpoře českého psychedelického výzkumu se tito dva odborníci obrací k příznivcům moderního přístupu k léčbě deprese i dalších duševních onemocnění. Žádná pomoc není malá a každý svým finančním darem může podpořit realizaci studií, které jsou nezbytné k argumentaci pro zpřístupnění této léčby pacientům, kteří ji potřebují. Nakonec, rozšíření portfolia dostupných léčebných přístupů je v zájmu nás všech, protože duševní onemocnění se může týkat každého z nás.
Děkujeme všem, kdo se rozhodnou přispět a podpořit tak naše úsilí.
Čeští vědci zkoumají ayahuascu v Amazonii
Eva Césarová z Nadačního fondu PSYRES pro Seznam Zprávy přiblížila námi podporovanou expedici českých vědců do Jižní Ameriky za účelem zkoumat rituální využití psychedelik.
Pozornost na psychoaktivní nápoj ayahuasca, rituálně užívaný jihoamerickými šamany, neupadá ani po udělení prezidentské milosti, která mladý polský pár zachránila před 8letým trestem za nakládání s DMT, nelegální látkou, kterou ayahuasca obsahuje. „Mnozí lidé, kteří se dotknou skrze ayahuasku sebe sama a života jako odsouzení manželé Kordysovi, potom cítí volání zprostředkovat podobnou zkušenost i dalším zájemcům,“ vysvětluje adiktoložka.
Oblast Antropologie, kterou náš fond podporuje, zaštiťuje projekt nazvaný Expedice Neuron. "Zatím máme za sebou první výpravu do Brazílie, kde jsme testovali techniku ve specifickém prostředí pralesa. Nyní byl několik let pozastaven i v souvislosti s politickým děním kolem bývalého brazilského prezidenta Bolsonara. Doufáme, že s novým prezidentem Lulou se nám dveře opět otevírají."
Vědci ve spolupráci s tamějšími kmeny chtějí pomocí nových EEG čepic pokračovat ve zkoumání neurobiologie mozků účastníků ayahuascových ceremonií v tradičním prostředí brazilského pralesa. "Součástí zkoumání také bude, jestli nějaká píseň nebo akce šamana ovlivní EEG vícero lidí najednou. Víme už třeba, že hudba je důležitou součástí psychedelické zkušenosti, která ovlivňuje to, čím si člověk prochází," dodává.
Konec kauzy Ayahuasca: Kordysovým předal milost ministr Blažek
Manželský pár odsouzený za šamanské rituály s ayahuascou přijal ministr spravedlnosti Blažek, aby jim oficiálně předal prezidentskou milost. U předání byla i Vladěna Sobasová z Nadačního fondu PSYRES.
24. listopadu 2022, dva roky po zahájení soudního procesu s manžely Kordysovými, se ministr spravedlnosti Pavel Blažek setkává s Jaroslawem a Karolínou.
„Jako ministr spravedlnosti České republiky jsem si plně vědom skutečnosti, že institut milosti je výsostným ústavním právem prezidenta republiky a měl by být aplikován ve zcela výjimečných případech. V případě manželů Kordysových jsem po detailním prostudování celého případu, jakož seznámení se stanovisky předních odborníků v drogové oblasti, dospěl k názoru, že případ kritérium výjimečnosti splňuje," uvedl při setkání s omilostněnými manžely.
Setkání se zúčastnila i Vladěna Sobasová, adiktoložka z Nadačního fondu PSYRES. Její roli v dosažení svobody pro Kordysovi i úsilí dalších aktérů vyzdvihuje samotný ministr: "Děkuji panu prezidentovi, že mému návrhu na omilostnění vyhověl a Pavlu Bémovi a Vladěně Sobasové za jejich neúnavné úsilí v této kauze. Bez jejich vytrvalé snahy by možná k nápravě nepřiměřeného trestu pro oba manžele nedošlo."
Krajský soud v Ostravě uložil Karolině Kordysové trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců a Jaroslawu Kordysovi trest odnětí svobody v trvání 8 let a 6 měsíců. Manželé byli odsouzeni za nakládání s nápojem obsahujícím DMT, látku, která však, dle odborníků, není návyková a vykazuje terapeutický potenciál. Přesto je však na seznamu zakázaných látek a z legislativního hlediska je její škodlivost srovnatelná s látkami jako je pervitin nebo heroin.
Jaroslaw a Karolína Kordysovi byli odsouzeni k 8 letům vězení za nakládání s psychoaktivním nápojem ayahuasca, který obsahuje zakázanou látku DMT. Prezident Zeman se rozhodl udělit polskému páru milost a ukončil tak dvouletý soudní proces.
Česká televize se případem Kordysových zabývala v reportáži pořadu 168 hodin, kde vystoupil mj. i koordinátor protidrogové politiky Jindřich Vobořil a adiktoložka Vladěna Sobasová z Nadačního fondu PSYRES, který se kauzou zabýval v rámci projektu zaměřeného na legislativní změny v oblasti psychedelických látek.
"Nerozuměla jsem tomu, co se děje. Cítila jsem velkou nespravedlnost, protože vnitřně jsem měla pocit, že konáme dobro," dodává v rozhovoru omilostněná Karolína. "V motlibách jsem říkala - 'Bože, jestli chceš abych šla do vězení, já tam půjdu.' Možná bych tam měla úkol, možná bych tam mohla někomu pomoci."
Mezinárodní studie léčby deprese pomocí lysohlávek přináší výsledky
Mezinárodní studie COMPASS Pathways se zabývá léčbou deprese pomocí psilocybinu. Zapojili se do ní i pacienti z České republiky.
Zmírnění symptomů deprese podle výsledků studie trvalo u některých pacientů i 12 týdnů po jednorázovém podání 25 mg psilocybinu. Vědci doposud zkoumali především optimální dávkování a možné vedlejší účinky. Studie se zúčastnilo 233 pacientů - z toho 8 účastníků výzkumu pochází z České republiky.
Pacienti podání látky obecně dobře snášeli. Nejčastějšími vedlejšími účinky byly závratě, bolesti hlavy nebo nevolnost. U zkoumaných pacientů byl sledován výskyt sebevražedných myšlenek a úmyslného poškozování. „Většina případů se objevila minimálně až po týdnu po podání psilocybinu, což poukazuje na okamžitý účinek,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček pro iDNES. Žádná ze skupin zapojených do výzkumu neprokázala zhoršení symptomů deprese v podobě sebevražedných myšlenek. Odborníci uvádí, že účinky podané psychedelické látky by mohla ještě zlepšit podpůrná psychoterapie.
Následující fází studie bude zkoumání délky trvání antidepresivního účinku na velkém souboru pacientů a také účinku opakovaného podání psilocybinu.
V Národním ústavu duševního zdraví momentálně probíhají dvě významné studie PSIKET001 a PSIKET002, které srovnávají účinek psilocybinu, ketaminu a midazolamu v léčbě deprese. Jedná se o výzkumný projekt zaměřený na pacienty nereagující na standardní formy léčby deprese a na onkologické pacienty s diagnózou deprese spojenou s jejich onemocněním. „Obě studie jsou velkou nadějí pro pacienty, kterým jiné formy léčby nezabírají. Pakliže se léčebný potenciál prokáže, můžeme předpokládat, že dojde ke zpřístupnění této formy léčby i běžným pacientům mimo rámec výzkumných studií,“ doplňuje Filip Tylš z NUDZ.
Výzkumný projekt PSIKET stále nabírá dobrovolníky. Ti se mohou hlásit na www.psiket.cz.
