Mezinárodní studie COMPASS Pathways se zabývá léčbou deprese pomocí psilocybinu. Zapojili se do ní i pacienti z České republiky.

Zmírnění symptomů deprese podle výsledků studie trvalo u některých pacientů i 12 týdnů po jednorázovém podání 25 mg psilocybinu. Vědci doposud zkoumali především optimální dávkování a možné vedlejší účinky. Studie se zúčastnilo 233 pacientů - z toho 8 účastníků výzkumu pochází z České republiky.

Pacienti podání látky obecně dobře snášeli. Nejčastějšími vedlejšími účinky byly závratě, bolesti hlavy nebo nevolnost. U zkoumaných pacientů byl sledován výskyt sebevražedných myšlenek a úmyslného poškozování. „Většina případů se objevila minimálně až po týdnu po podání psilocybinu, což poukazuje na okamžitý účinek,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček pro iDNES. Žádná ze skupin zapojených do výzkumu neprokázala zhoršení symptomů deprese v podobě sebevražedných myšlenek. Odborníci uvádí, že účinky podané psychedelické látky by mohla ještě zlepšit podpůrná psychoterapie.

Následující fází studie bude zkoumání délky trvání antidepresivního účinku na velkém souboru pacientů a také účinku opakovaného podání psilocybinu.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

V Národním ústavu duševního zdraví momentálně probíhají dvě významné studie PSIKET001 a PSIKET002, které srovnávají účinek psilocybinu, ketaminu a midazolamu v léčbě deprese. Jedná se o výzkumný projekt zaměřený na pacienty nereagující na standardní formy léčby deprese a na onkologické pacienty s diagnózou deprese spojenou s jejich onemocněním. „Obě studie jsou velkou nadějí pro pacienty, kterým jiné formy léčby nezabírají. Pakliže se léčebný potenciál prokáže, můžeme předpokládat, že dojde ke zpřístupnění této formy léčby i běžným pacientům mimo rámec výzkumných studií,“ doplňuje Filip Tylš z NUDZ.

Výzkumný projekt PSIKET stále nabírá dobrovolníky. Ti se mohou hlásit na www.psiket.cz.

Psychiatr Tomáš Páleníček byl hostem Press klubu Frekvence 1, kde vysvětlil různá využití antidepresiv i tzv. strategii rychlé antidepresivní léčby pomocí psychedelik.

Moderátorka se Tomáše Páleníčka ptá ohledně nárůstu v užívání antidepresiv. "V poslední době je určitě nárůst depresí a úzkostných potíží. Lidé v západní společnosti, která je konzumní jsou dlouhodobě ve stresu - ten pracovní a ekonomický tlak je velmi velký. V každé krizi, jako je ta krize současná, se nároky na lidi zvyšují a to souvisí i s tím, že narůstá počet lidí, kteří mají úzkostné a depresivní potíže," odpovídá.

Dále dodává, že na problémech s duševním zdravím mohla mít svůj podíl i koronavirová pandemie. COVID je totiž neurotropní virus, který napadá mozek, což může přivodit potíže i u lidí, kteří v minulosti dlouhodobé problémy s duševním zdravím neměli. "V poslední době se skutečně potkala celá řada faktorů, která k tomu běžnému stresu, který tam byl, zvýšila zátěž na každého z nás, což se samozřejmě může projevit tak, že se lidé cítí více depresivně a úzkostně."

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Mimo antidepresiva a alternativní způsoby jako jsou třeba ayahuascové rituály se Dr. Páleníček zmiňuje i o dalších metodách léčby duševních onemocnění: "Elektrokonvulze jsou jedním ze způsobů léčby, která se dodnes používá jak u deprese, tak třeba u těžkých forem psychóz a schizofrenie. Je to metoda, která může být velmi účinná a zachraňovat životy. Vůbec to nevypadá tak dramaticky jako se může jevit z filmů." Vyzdvihuje především rychlost nástupu efektu, kterou léčba pomocí antidepresiv může postrádat.

Léčba pomocí elektrických šoků však není jediná možná metoda léčení. Strategie rychlé antidepresivní léčby využívá psychedelické látky jako je ketamin nebo psilocybin. Právě těmito látkami se Tomáš Páleníček v NUDZ zabývá, a už dnes je využívá k léčení v rámci výzkumného projektu PSIKET001 zaměřeného na farmakorezistentní pacienty s depresí.

Celý rozhovor si poslechněte zde.

V rámci 15. ročníku národní adiktologické konference v Praze se mluvilo o psychedeliky asistované psychoterapii jako o novém přístupu k léčbě závislostí.

10. listopadu se na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy odehrála pravidelná národní adiktologická konference a Cena adiktologie, která má pro obor velký symbolický význam.

"Adiktologie není oborem jednoduchým a často ani veselým či dokonce vděčným. Je oborem, který neměl jednoduchou cestu a pozici, a přitom je to obor, který v moderní společnosti zasahuje obrovské množství lidí; návykové látky a zdraví škodlivé návyky často zásadním způsobem mění osudy mnoha jednotlivců i celých rodin či dokonce sociálních skupin," píše se na oficiálním webu Ceny adiktologie. Letos cenu od České asociace adiktologů získala organizace Podané ruce se svým jedinečným HR programem pro výrazně rizikové uživatele alkoholu.

V rámci sekce nových přístupů v adiktologii vystoupil i Tomáš Páleníček, hlavní řešitel námi podporovaného českého výzkumného projektu PSIKET001 zaměřeného na léčbu farmakorezistentní deprese pomocí ketaminu a psilocybinu.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

MUDr. Páleníček se ve své přednášce věnoval především historii psychedelického výzkumu, která sahá až do 50. let minulého století. Kolem roku 2000 se začalo hovořit o využití LSD v léčbě závislostí na alkoholu nebo heroinu. Právě ketamin se zkoumal v léčbě závislosti na heroinu - dle získaných dat vedl u uživatelů ke snížení bažení. Zmíněný psilocybin se zdá být efektivní u závislosti na tabáku. Momentálně se zkoumá i psychedelikum ibogain, které u některých kokainových a heroinových uživatelů vytváří silný anti-cravingový efekt. Tento efekt je základním předpokladem pro vyléčení člověka ze závislosti.

Prof. Jiří Horáček byl hostem podcastu Brain We Are, typickým pro svoje zaměření na mozek a jeho fungování. Přišla řeč i na psychedelika.

"Jak se tvoří vědomí? Co s ním dělají psychedelika?"

Jiří Horáček, představitel námi podporovaného projektu PSIKET002, který je zaměřený na využití psychedelik v paliativní péči, je tím správným odborníkem na zodpovězení těchto otázek.

V rozhovoru dojde mj. na ketamin, látku s dokázaným a velmi efektivním antidepresivním efektem, který se společně s psilocybinem stává předmětem klinického hodnocení, kdy vědci mj. srovnávají jejich účinek. "Ketamin je bezpečný, způsobuje změny psychiky a pracuje s disociací "já". V terapii působí pozitivně v případě deprese a dalších afektivních poruch."

Horáček se zmíní i o své vlastní zkušenosti s látkou v rámci dobrovolnictví ve výzkumech. "Ketamin funguje disociativně - odpojuje člověka od prostředí i od sebe sama. To je zajímává vlastnost, která souvisí na imaginativní rovině s prožitky blízké smrti nebo smrti."

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Celou epizodu podcastu si poslechněte zde.