Psilocybin ketamin v léčbě deprese

Představuje psilocybin a ketamin naději pro pacienty s těžkou depresí a u deprese komorbidní s onkologickým onemocněním?

Na tuto otázku (a také na to, která z těchto látek je účinnější) se snaží odpovědět i čeští výzkumníci v Národním ústavu duševního zdraví pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka a prof. MUDr. Jiřího Horáčka. Velmi rychlý nástup účinku po jednorázovém podání a minimum vedlejších projevů jsou hlavní výhody skupiny tzv. „antidepresiv s rychlým nástupem účinku“. Jejich hlavními zástupci jsou disociativní anestetikum ketamin a psychedelikum psilocybin.

Nástup efektu tradičních antidepresiv se pohybuje v řádu několika týdnů. Jeden pacient navíc často musí vyzkoušet i několik antidepresiv. Přitom deprese patří mezi jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti a nemocnosti v populaci, deprese v rámci existenciálního distresu pak provází každého čtvrtého onkologického pacienta. Psychedeliky asistovaná terapie nabízí revoluční přístup v léčbě této závažné poruchy. Čeští výzkumníci jako první získali povolení pro realizaci klinického hodnocení (studie) u pacientů s depresí rezistentní k léčbě, ve které budou srovnávat účinky psilocybinu, látky přirozeně se vyskytující v halucinogenních lysohlávkách, s ketaminem, který je již registrovaným přípravkem. Aktuálně získali grant od Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) Ministerstva zdravotnictví ČR, který umožňuje spuštění jedné z uvedených studií. Podobně navržená studie u onkologických pacientů s depresí je v poslední fázi schvalovacího procesu. Hlavním cílem těchto studií je porovnání rychlosti nástupu a celkové doby antidepresivního účinku obou látek. Výzkumníci budou dále s využitím moderního simultánního nahrávání aktivity mozku pomocí EEG a funkční magnetické rezonance (fMRI) studovat, jakými mechanismy tyto látky vlastně navozují antidepresivní efekt.

Deprese a její léčba

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celoživotní prevalence deprese v populaci pohybuje mezi 8-12%, celosvětově pak je deprese čtvrtou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Výzkum nových léčebných strategií je tedy naprosto zásadní. Současně používané léčebné postupy u depresivních poruch se potýkají hned s dvěma zásadními problémy. Prvním z nich je vysoká rezistence pacientů k běžné léčbě s tím, že 20-30 % nemocných neodpoví ani na léky, ani na psychoterapii. Druhým problémem je dlouhá doba od nasazení léčby do plného nástupu účinku, tedy do odeznění strádání spojeného s depresí. Ta se pohybuje typicky v rozmezí 4-8 týdnů od nasazení plné terapeutické dávky. Pokud vezmeme v úvahu, že pacient nemusí odpovědět ani na 3 různá antidepresíva, může se jednat až o 24 týdnů, během kterých zůstává pacient v pracovní neschopnosti nebo dokonce hospitalizován.

Deprese u onkologicky nemocných

Deprese je u pacientů s onkologickým onemocněním velmi častá a potýká se s ní až čtvrtina nemocných.  Nezřídka se u pacientů s onkologickým onemocněním popisuje celý soubor příznaků označovaný jako „existenciální distres (tíseň)“. Zahrnuje nejen depresi, ale také obavy a úzkost, pocity beznaděje, zoufalství, demoralizaci a především strach ze smrti. Nemocní často prožívají také pocity ztráty důstojnosti, ztrátu smyslu života, lítost, žal, sociální vyčlenění či dokonce touhu po smrti. Depresivní syndrom a další příznaky existenciální tísně zhoršují kvalitu života nemocných a podílejí se na nepříznivém průběhu vlastního onkologického onemocnění (pacienti třeba hůře dodržují protinádorovou léčbu, životosprávu apod.). Deprese a existenciální distres rovněž zvyšují riziko sebevražedných myšlenek, pokusů a dokonaných sebevražd a podílejí se na zvýšené úmrtnosti.

Standardní antidepresivní léčba u deprese doprovázející onkologická onemocnění není příliš účinná a tím se tento druh deprese odlišuje od depresivní poruchy. Efektivita antidepresiv je podstatně nižší než u klasické deprese a také nástup účinku trvá výrazně déle (dostaví-li se vůbec).

Psychedelika jako antidepresiva s rychlým nástupem účinku?

V případě moderních strategií rychlé antidepresivní léčby, má aktuálně dominantní postavení lék ketamin. V současnosti patří terapie deprese s využitím ketaminu mezi schválné způsoby léčby jak v EU, tak i v USA. Novou strategií je pak využití tzv. serotonergních psychedelik, zejména psilocybinu. Studie s jeho použitím shodně popisují pozitivní efekt na náladu a úzkost při minimálním výskytu vedlejších účinků. Léčba psilocybinem proto v roce 2019 získala od hlavní regulační autority USA (FDA) statut průlomové terapie („breakthrough therapy“) jak pro rezistentní, tak nověji i pro depresi běžnou.

CÍLE

Hlavním cílem tohoto projektu je realizace II. fáze klinického hodnocení antidepresivního účinku psilocybinu u rezistentní deprese (TRD) a v léčbě deprese, která doprovází onkologická onemocnění. Jedná se o dvě dvojitě zaslepené, kontrolované studie, které budou srovnávat účinek psilocybinu a ketaminu. Dalším cílem je pak hodnocení mechanismu účinku obou látek pomocí metod kvantitativní elektroencefalografie a funkční magnetické rezonance mozku.

Očekávanými přínosy léčby je zlepšení klinických příznaků deprese a zjištění, která z látek je účinnější s ohledem na dobu nástupu a délku trvání antidepresivního účinku. Obě studie pak přinesou nejen cenná vědecká data, ale nabízejí také bezprostřední naději pro vážně nemocné.

DESIGN STUDIÍ

Studie PSIKET001_CZE a PSIKET002_CZE jsou randomizovaná kontrolovaná monocentrická klinická hodnocení fáze II, v každém z nich se bude účastnit 60 pacientů.

Studie PISKET_001CZE je zaměřená na stanovení efektivity, bezpečnosti a délce trvání účinku 20mg psilocybinu u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou farmakorezistentní depresí. Celkem 60 pacientů bude randomizováno do 3 paralelních léčebných ramen: psilocybin 20mg (aktivní látka 1), ketamin 200mg (aktivní látka 2 / pozitivní kontrola) a midazolam 5mg (negativní kontrola). Aktivní fáze studie bude probíhat za hospitalizace v NÚDZ a studijní medikace bude podána jednorázově perorálně ve formě tobolek v režimu tzv. léčivem-asistované psychoterapie. Následné sledování pacientů bude probíhat formou ambulantních návštěv v pravidelných intervalech po dobu 1 roku.

Studie PISKET_002CZE je zaměřená na stanovení účinnosti, bezpečnosti a délce trvání účinku 20mg psilocybinu (aktivní látka 1) vléčbě deprese u onkologicky nemocných dospělých pacientů v podmínkách randomizovaného klinického hodnocení ve srovnání s ketaminem 200 mg (aktivní látka 2 / pozitivní kontrola) a midazolamem 5 mg (negativní kontrola). Celkem 60 pacientů bude randomizováno do 3 paralelních léčebných ramen jako v předchozím případě. Na rozdíl od předchozí studie ovšem v případě nedostatečné odpovědi bude umožněno absolvovat ještě jedno sezení s látkou, přitom se však již bude jednat vždy o sezení s jednou z aktivních látek. Studie bude probíhat v ambulantním režimu, studijní medikace bude podána jednorázově perorálně ve formě tobolek v režimu tzv. léčivem-asistované psychoterapie. Následné sledování pacientů bude probíhat formou ambulantních návštěv v pravidelných intervalech po dobu 5-ti měsíců.

PSILOCYBIN

Psilocybin je serotoninergní psychedelikum / halucinogen, který se vyskytuje u různých druhů halucinogenních hub. Psilocybin byl v řadě studií, včetně studie realizované v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ), zcela bezpečně podán zdravým lidem i pacientům a díky svému středně dlouhému účinku je jedním z nadějných kandidátů pro souběžnou psychoterapeutickou práci v rámci psychedeliky-asistované terapie. Psychedelické účinky psilocybinu jsou charakterizovány změněným vnímáním (iluze, halucinace a další), kognitivními a emočními symptomy (jako jsou euforie, pocity lásky, jednoty, ale také úzkost, smutek atd.). V poslední době se ukazuje, že by antidepresivní efekt serotonergních psychedelik, včetně psilocybinu, mohl být způsoben přímým vlivem na neuroplasticitu mozku, konkrétně pozitivním vlivem na tvorbu nových spojení mezi neurony.

KETAMIN

Ketamin je v lékařství poměrně dlouhou dobu používán jako celkové anestetikum pro diagnostické a krátké chirurgické výkony a v nižších dávkách také pro tlumení bolesti. Jeho bezpečnost u člověka byla potvrzena více než 30 lety používání, především v dětské anesteziologii. Nejnovější poznatky o ketaminu potvrzují jeho silné antidepresivní účinky, které nastupují téměř okamžitě po aplikaci, přičemž zlepšení až vymizení depresivních příznaků trvá obvykle 7–10 dní. V 10x nižších, tzv. subanestetických dávkách (právě takových, které podporují psychedelický efekt) se podle dostupných studií ukazuje, že je efektivní i u nemocných, u kterých jiné metody léčby nebyly účinné. Naše i zahraniční nálezy potvrzují fakt, že míra antidepresivního účinku závisí na intenzitě psychedelického prožitku. Podkladem efektu je rovněž pozitivní vliv na neuroplasticitu mozku. Nevýhodou ketaminu je již zmíněná relativně krátká doba antidepresivního efektu (7-10 dnů) a také možný potenciál vzniku závislosti. Výrazný antidepresivní efekt ketaminu z něj činí vhodný komparátor ke studiu antidepresivního účinku psilocybinu.

Aktuality

Newsletter

Dostávejte novinky o činnostech Nadačního fondu a o aktualitách z výzkumu psychedelik.