Microdosing

Microdosing – jde o nadějnou cestu pro zlepšení kreativity a léčbu deprese či o placebo efekt?

Ze self-reportů (z osobních zkušeností) psychonautů (experimentátorů se změněnými stavy vědomí) včetně řady výzkumníků či IT specialistů v Silicon Valley v USA existují indicie, že by psychedelika mohla mít pozitivní vliv na kreativitu a náladu. Microdosing je synonymem pro opakované užívání velmi nízké dávky psychedelik. Jedná se o zhruba 10-20x menší dávku plné psychedelické dávky, která se užívá  opakovaně delší časové období několika týdnů až měsíců.  I čeští výzkumníci se v NUDZ v rámci projektu podpořeného Václavem Dejčmarem zabývají otázkou mechanismů účinku microdosingu. V sérii dlouhodobých experimentů studují účinky mikrodávek psilocybinu, ketaminu a LSD na potkanech.  Sledují parametry chování, které mohou objasnit některé z mechanismu účinků v kontextu kreativity a antidepresivních účinků. Pokud se v animálních modelech ukáže, že mikrodávkování má tyto účinky, může to být podkladem pro iniciaci klinických studií u zdravých dobrovolníků či u pacientů s depresí.

Microdosing je synonymem pro dlouhodobé podávání nepsychoaktivních dávek psychedelik, konkrétně tak malých, že se jedná o 1/10 či 1/20 běžné psychoaktivní dávky. Dávky se podávají typicky v rozmezí jednoho až dvou dnů, kdy vždy po dávce následuje alespoň jeden den bez látky. Tento způsob užívání nabral na velké popularitě, o kterou se v nemalé míře zasadil americký psycholog  James Fadiman. Microdosing se dostal na výsluní mimo jiné proto, že řada odborníků v Silicon Valley začala tento způsob užívání proklamovat jako cestu ke zvýšení kreativity. Později se začalo i významně diskutovat i o možném antidepresivním či anxiolytickém (proti úzkosti) účinku.

Informace o tom, zdali je tento způsob užívání jakkoli efektivní, v době přípravy projektu pramenil především z reportů od uživatelů sdílených peer-2-peer, neexistovala přitom žádná významnější evidence o tom, jestli se jedná o placebo efekt nebo ne a na kolik se jedná o biologicky podložený mechanismus.

S cílem přispět k porozumění mechanismů stojících za microdosingem se výzkumníci v Národním ústavu duševního zdraví rozhodli srovnat účinky mikrodávkování psychedelik LSD, psilocinu (aktivní metabolit psilocybinu) a ketaminu v animálním modelu u potkana. Cílem je zhodnotit zdali dlouhodobé přerušované podávání mikrodávek těchto psychedelik (3x týdně po dobu 6 týdnů) povede ke změně vybraných parametrů chování zvířat, z kterých lze usuzovat na ovlivnění míry nálady, úzkosti a explorace. Současně se toto podávání srovná s efektem běžně používaného antidepresiva a efektem jednorázového podání vysoké dávky psychedelika.

Předpoklad je, že pokud existují farmakologické mechanismy způsobující účinky u lidí, lze s určitou mírou pravděpodobnosti nalézt analogické změny i v animálních modelech.  Současně pokud v animálním modelu budou tyto změny přítomny, jedná se s vysokou pravděpodobností o průkaz biologického podkladu účinku microdosingu. Vzhledem k tomu, že studie je časově velmi náročná její realizace bude probíhat několik let.

Studii podpořil přímo Václav Dejčmar.

Newsletter

Dostávejte novinky o činnostech Nadačního fondu a o aktualitách z výzkumu psychedelik.