AYAHUASKA: Jakou roli hraje ve zkušenosti prostředí?
Neurobiologie efektu ayahuasky užité v tradičním rituálním prostředí: behaviorální a EEG studie, zaměřené na zkoumání změn mozkové činnosti, neuronální synchronizace a dlouhodobé účinky na náladu, well-being, souznění s přírodou a mezilidské propojení.
Mezinárodní projekt spolupráce Dr. Tomáše Páleníčka, PhD., s jeho týmem z Národního ústavu duševního zdraví ČR a Eduarda Ekmana Schenberga, PhD. z Instituto Plantando Consciência v Brazílii, s indiány kmene Huni Kui z Amazonského pralesa a s technologickou podporou firmy ANT-Neuro z Německa. Expedice má za cíl zkoumat úlohu tradičního kontextu rituálu s užitím nápoje Ayahuaska v Amazonii z hlediska akutních účinků na lidský mozek a dlouhodobých účinků na náladu, prožívání, vztah k přírodě a mezilidské vztahy. Současně je cílem expedice umožnit vznik populárně-vědeckého dokumentu. Projekt získal v České republice podporu jako “Expedice Neuron” od stejnojmenné nadace (https://www.nfneuron.cz/cs).
PREMISA: NA KONTEXTU ZÁLEŽÍ
Účinky psychedelik jsou do značné míry závislé na dvou proměnných: na nastavení mysli jednotlivce (set) a na prostředí, ve kterém je látka užita (setting). Je známo, že nedostatečný důraz na set a setting může vést k nepříjemným zkušenostem s dlouhodobými negativními důsledky, jako je např. dlouhotrvající úzkost. Bezpečné, řízené nastavení a správa psychedelických zkušeností v tradičním rituálním kontextu obvykle naopak vede k dlouhodobě pozitivním účinkům. Toto tvrzení podporuje i nedávná studie, kdy se depresivním pacientům podával psilocybin, a ukázalo se, že čím nižší je úzkost během psychedelické zkušenosti tím lepší je následný antidepresivní efekt. Změněné stavy vědomí vyvolané psychedelickými látkami mohou vést ke změně pohledu na život, realitu a osobní problémy a mohou dokonce vyvolat dlouhodobé změny osobnostních rysů (nedávná studie naznačuje např. zvýšení „otevřenosti“). Mnoho tradičních posvátných rituálů využívajících různé formy změněných stavů vědomí se zachovalo dodnes, zejména v zemích střední a jižní Ameriky (Ekvádor, Peru, Brazílie, Mexiko atd.), a řada odborníků souhlasí s tím, že kromě farmakologických účinků těchto látek hraje významnou roli i tradiční přístup šamanů, zpěv rituálních medicínských (modlitebních) písní zvaných icaros a samozřejmě již zmíněný setting. Právě tyto faktory nás vedou ke studii účinků ayahuasky v tradičním prostředí. Naším cílem je rovněž získat údaje o možných terapeutických využití ayahuasky v léčbě neuropsychiatrických poruch.
AYAHUASKA
Ayahuaska je tradiční halucinogenní nápoj, který po tisíciletí užívají domorodí lidé z Amazonie za účelem léčení a duchovních rituálů. V jazyce kmene Huni Kui se ayahuaska nazývá Nixi Pae. Ayahuaska se připravuje z různých rostlin, hlavní ingrediencí je však liana Banisteriopsis caapi a rostlina Psychotria viridis jinak nazývaná chacruna. Zatímco halucinogenní látky (zejména dimethyltryptamin, DMT) jsou obsaženy v P. viridis, B. Caapi pak obsahuje jejich aktivátory a látky vyvolávající zvracení. DMT patří mezi tzv. serotoninová psychedelika, je příbuzný například psilocybinu obsaženému v halucinogenních lysohlávkách a vyskytuje se v nízkých koncentracích i přirozeně v lidském mozku. Nedávno byly v klinických podmínkách prokázány terapeutické účinky ayahuasky u depresivních pacientů rezistentních (odolných) vůči zavedeným léčebným postupům. K dnešnímu dni však nebyly hlášeny žádné vědecké informace o akutních a dlouhodobých účincích ayahuasky podané v tradičním kontextu.
POPIS A CÍLE STUDIE
Plánovaná studie se zaměří na neuropsychologické a neurobiologické účinky ayahuasky hodnocené pomocí psychometrických stupnic a záznamu elektrické aktivity mozku – elektroencefalogramu (EEG). Dobrovolníci do studie budou osloveni přímo mezi účastníky ceremonií, kteří za tímto účelem do Amazonie přijeli a účastní se tradičních rituálů. Během ceremonií bývají podávány různé druhy Ayahuasky, některé jsou více psychoaktivní, jiné méně, některé obsahují P. viridis jiné ne. Díky znalosti složení podávaného druhu ayahuasky budeme moci studovat psychoaktivní účinky podobně jako v placebem kontrolované studii. Porovnány budou pak účinky ayahuasky s obsahem P. viridis oproti nápoji bez této rostliny, tedy halucinogenní verze nápoje. Výzkum nese také zcela originální záměr, kterým je měření přímé interakce mezi subjekty a šamanem pomocí tzv. inter-brain-synchrony (synchronizace mezi mozky). Hlavními cíli jsou 1) zhodnotit akutní účinky ayahuasky na aktivitu mozku a propojení účastníků ceremonie a šamana pomocí EEG a 2) zhodnocení dlouhodobého vlivu ayahuasky na náladu, prožívání, vnitřní spokojenost, propojení s přírodou a na vztahy mezi lidmi.
Očekáváme, že ayahuaska, která obsahuje P.Viridis vyvolá výraznější změny v mozkové aktivitě, entropii a jeho propojení a bude mít i znatelnější pozitivní účinky na pohodu, náladu, souznění s přírodou a vzájemnou propojenost. Dále předpokládáme, že se během ceremonie zvýší propojení mezi účastníky a šamanem (zvýšení inter-brain synchronizace) a toto zvýšení bude výraznější při požití psychoaktivní formy nápoje. Studie se rovněž zaměří na význam tradičního kontextu v souvislosti s intenzitou a účinky ayahuasky. Tyto nové poznatky mohou být klíčové pro to jakým způsobem se tyto tradiční “medicíny” mohou uplatnit v praxi při léčbě duševních poruch.
