Česko ukázalo světu, jak na psychedelika. Ve Vídni představilo model léčby psilocybinem pod přísnou kontrolou

Zákon nestačí. Klíčová bude dostupnost pro pacienty, kapacity a financování. Na půdě OSN zaznělo, že český model může změnit přístup k léčbě duševních onemocnění v Evropě.

Ve chvíli, kdy se ve Vídni v rámci 69. zasedání Komise OSN pro omamné látky otevřelo téma medicínského využití psilocybinu v Česku, nešlo už o spekulaci ani vzdálenou vizi. Česká republika zde vystoupila jako jedna z prvních zemí, která převedla roky výzkumu do konkrétní legislativy. A nyní řeší to nejtěžší, jak zajistit, aby se nová léčba skutečně dostala k pacientům.

Právě tomu byl věnován odborný kulatý stůl Medical Use of Psilocybin in the Czech Republic: A New Legal Framework and Access to Care, který se konal ve Vídni při příležitosti březnového jednání Komise OSN pro omamné látky. Akce, organizovaná Nadačním fondem pro výzkum psychedelik Psyres za podpory Úřadu vlády ČR, přivedla k jednomu stolu klíčové aktéry české změny: doktora Pavla Béma, národního protidrogového koordinátora, profesora Jiřího Horáčka, ředitele Národního ústavu duševního zdraví, právního experta Pavla Pachtu a odborníka na legislativu psychoaktivních látek, který se taktéž zasloužil za prosazení zákona, Tomáše Sadílka. 

Pro Psyres to však nebyla jen mezinárodní prezentace. Nadační fond totiž v roce 2024 získal zvláštní konzultativní status při Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC), což představuje jednu z nejvyšších forem zapojení nevládní organizace do struktur OSN. Tento status umožňuje organizaci aktivně vstupovat do jednání, předkládat odborná stanoviska, podílet se na tvorbě agendy a poskytovat expertizu přímo institucím, které formují globální politiku v oblasti zdraví, regulace i lidských práv. 

„Pro nás to není o reprezentaci. Je to odpovědnost. Máme možnost přinášet zkušenost z Česka přímo tam, kde vznikají globální pravidla, a zároveň upozorňovat na to nejdůležitější: že za každou regulací musí být konkrétní pacient, který potřebuje pomoc,“ říká ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, Jana Bednářová.

Právě tento důraz na pacienta je tím, co český přístup odlišuje. Psyres dlouhodobě propojuje výzkum, legislativu a financování s jediným cílem: aby se bezpečná a vědecky podložená léčba dostala z laboratoří do reálné praxe. „Zákon je jen začátek. Pokud nemáte kapacity, odborníky a financování, pacient se k léčbě nedostane. A to je přesně prostor, kde dnes musíme jako společnost zabrat,“ dodává Bednářová.

Ve Vídni tak nezazněla jen zpráva o tom, že se v Česku něco podařilo. Zazněl tu i mnohem širší vzkaz: že i v tak citlivé oblasti, jakou jsou psychedelika, lze stavět na vědě, odpovědnosti a skutečné péči a že Česká republika může být jedním z míst, kde se tento přístup začíná formovat v praxi.

Český model. Opatrný, ale funkční

Celá debata měla jednu výraznou přednost. Nebyla ideologická. Nešlo v ní o to dokazovat, že psychedelika jsou zázračná, ani o to bagatelizovat jejich rizika. Naopak. Z vystoupení všech tří řečníků bylo patrné, že český přístup stojí na opačné logice. Tedy na datech, přísných pravidlech, jasném vymezení odpovědnosti a na vědomí, že bez dobře nastaveného systému se žádná slibná léčba nemůže bezpečně dostat k lidem.

Doktor Pavel Bém, český národní protidrogový koordinátor, ve svém vystoupení připomněl, že nejde jen o právní nebo politické rozhodnutí, ale o reakci na rostoucí klinickou realitu. „Do českého právního rámce zavádíme nový pojem, psilocybin pro léčebné použití. Ne v režimu klinických studií, ale v čistě klinickém kontextu, pro terapeutické účely, u pacientů, u kterých standardní léčba selhává,“ řekl při popisu změny, kterou Česko přijalo. Současně zdůraznil, že nejde o liberalizaci pro domácí užívání ani o obcházení klinické odpovědnosti. „Podání probíhá výhradně ve zdravotnickém zařízení, pod dohledem, bez možnosti odnést si látku domů. Jde o přísně kontrolovaný systém,“ shrnul jasně princip, na němž nový rámec stojí.

Právě v tom je český model zajímavý i pro zahraniční publikum. Nepracuje s představou „volnější dostupnosti“, ale se silně kontrolovaným terapeutickým použitím pro pacienty, u nichž standardní léčba selhává.

Bém mluvil otevřeně i o tom, že regulace je přísná, možná i víc, než by si odborníci přáli. Zároveň ale dodal, že důvod chápe. Stát chce nastavit prevenci tak, aby implementaci neohrozilo selhání v prvních krocích. A právě tahle opatrnost se ve Vídni ukázala jako jedna z hlavních předností českého přístupu.

Když data mění praxi, ne jen debatu

Profesor Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, vnesl do debaty širší historický i klinický kontext. Připomněl, že české prostředí nezačíná od nuly. Výzkum psychedelik u nás nevznikl z momentálního trendu, ale navazuje na hlubší odbornou tradici, která byla po desetiletích omezení znovu obnovena po roce 2000. A právě tato kontinuita podle něj pomohla vytvořit situaci, kdy se o medicínském využití psilocybinu dá mluvit nikoli jako o hypotéze, ale jako o reálném dalším kroku.

Horáček popsal i konkrétní oblasti, pro něž je dnes psilocybin v českém rámci určen. Jde tedy o depresivní poruchy spojené s onkologickým onemocněním, těžké deprese rezistentní na standardní léčbu i další závažné, život ohrožující stavy. Z jeho vystoupení bylo zřejmé, že jádrem celého systému není látka sama o sobě, ale pacient a míra jeho utrpení.

„U pacientů s těžkou depresí spojenou například s onkologickým onemocněním vidíme situace, kdy jeden den myslí jen na smrt, na hrob, na konec. A druhý den po terapii přichází zásadní změna, velmi výrazná,“ popsal svou klinickou zkušenost. Stejně silně vyzněla i jeho poznámka k rychlosti nástupu účinku: „Když podám antidepresivum, klinický efekt očekáváme za měsíc nebo dva. Tady se může dostavit tentýž den.“

Zároveň však zdůraznil, že bez přísných pravidel by taková léčba nemohla fungovat. „Tohle není o látce. To je o celém terapeutickém procesu, přípravě, vedení sezení a následné integraci. Bez toho to nemůže fungovat.“ Velký důraz kladl také na kvalifikaci odborníků. „Nestačí být psychiatr. Je potřeba specifický výcvik, zkušenost a práce v týmu. To je naprosto klíčové,“ dodal.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Bezpečnost není detail, ale absolutní základ

To ostatně zaznělo i v diskusi, kde se řečníci vraceli k tématu bezpečnosti a náročných zkušeností. Ano, psychedelická zkušenost může být psychologicky náročná. Právě proto ale musí probíhat v kontrolovaném prostředí.

Pokud chybí kvalitní příprava nebo následná integrace, může být celý proces pro pacienta výrazně složitější. Český model, jak je nazýván, proto nestojí jen na podání látky, ale na celém terapeutickém rámci. Od přípravy přes vedení sezení až po integraci.

Český přístup obstojí i v mezinárodním právu

Velmi důležitou část debaty přinesl i expert Pavel Pachta, který se věnoval otázce souladu s mezinárodním právem. „Ano, česká legislativa i navazující regulace jsou plně v souladu s Úmluvou z roku 1971,“ uvedl jednoznačně.

Zdůraznil, že mezinárodní rámec umožňuje využití těchto látek pro vědecké a omezené léčebné účely, pokud jsou pod přísnou kontrolou. „Použití těchto látek je možné pro vědecké a velmi omezené medicínské účely, pokud probíhá pod kontrolou státu, v určených zařízeních a s omezeným okruhem kvalifikovaných osob,“ vysvětlil Pavel Pachta. 

Český model tento princip nejen naplňuje, ale v některých ohledech ještě zpřísňuje.  „Omezení přes kvalifikaci, licencovaná zařízení, přesně stanovené dávky i dlouhodobé vedení záznamů, to všechno je plně v souladu s úmluvou a zároveň zvyšuje bezpečnost,“ doplnil.

Česko tak podle něj neobchází pravidla, ale ukazuje, jak je lze aplikovat v praxi.

Jak vzniká změna? Ne zákonem, ale trpělivostí

Diskuse ukázala ještě jeden důležitý aspekt. Český přístup nevznikl shora jedním rozhodnutím. „Řekl bych, že to začalo jako skupina přátel,“ zaznělo z publika.

Postupně se k sobě přidávali odborníci, instituce i další aktéři. Klíčovou roli ale hrálo něco jiného než samotná data. Schopnost vysvětlovat. „Je to mnohem víc otázka předsudků a vzdělávání než samotných dat,“ zaznělo od doktora Pavla Béma.

Právě dlouhodobá práce s veřejností i zákonodárci, byla podle něj tím, co nakonec umožnilo získat širokou podporu.

Silně zazněla i širší perspektiva. Evropa čelí rostoucí krizi duševního zdraví, válka na Ukrajině přináší miliony traumatizovaných lidí a současné léčebné přístupy mají své limity.

Otázka proto nestojí jen tak, zda je psilocybin možný, ale zda si můžeme dovolit nezkoušet nové cesty tam, kde ty stávající selhávají.

Z Vídně tak nevzešel triumfalistický příběh. Spíš obraz země, která se snaží dělat složitou věc správně. Opatrně, ale ne zbaběle. Na základě dat, ale s důrazem na pacienty.

Pro Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres byla tato akce potvrzením, že česká zkušenost má mezinárodní význam. Ne jako univerzální návod, ale jako důkaz, že když se propojí výzkum, legislativa a dlouhodobá práce s veřejností, může vzniknout model, který má šanci obstát nejen doma, ale i před světem.

2025: Rok naděje a také střetu s realitou české vědy

Vážení přátelé, dárci a podporovatelé,

rok 2025 byl pro českou psychiatrii a výzkum psychedelik přelomový. Po dekádách trpělivé práce vědců, lékařů, filantropů a dalších odborníků se psychedelika definitivně přesunula z okraje odborného zájmu do legislativy, do mainstreamových médií i do veřejné debaty.

Poprvé v historii máme v České republice jasně definovaný právní rámec pro léčebné využití psilocybinu. Současně se ale naplno ukázala zranitelnost české vědy, která i přes světovou kvalitu stojí na nejistých finančních základech. Do systému, který už léta funguje na hraně kapacit, dopadly plošné škrty ve výdajích na výzkum a inovace.

Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES se v tomto roce ocitl přesně tam, kde má být: mezi nadějí a hrozbou, mezi legislativním průlomem a rizikem rozpadu špičkových týmů. V následujícím přehledu vám chceme ukázat, co se v roce 2025 podařilo a proč bude vaše podpora v roce 2026 ještě důležitější než kdykoli předtím.

Psilocybin dostává jasná pravidla

Desátého prosince 2025 vláda schválila nařízení č. 552/2025 Sb., které upravuje podmínky pro předepisování, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití. Nařízení jde ruku v ruce s doporučeným klinickým postupem léčby Toto následovalo po letním schválení sněmovnou.  

Nařízení, vycházející ze změn zákona o léčivech a zákona o návykových látkách, nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Psilocybin se tím poprvé oficiálně posouvá z čistě výzkumného režimu do regulované léčby v rámci zdravotních služeb. Nejde však o nekontrolované rozvolnění, ale o velmi přísně definovaný rámec.

Léčbu smí indikovat pouze lékař s atestací z psychiatrie nebo s nástavbovou specializací v lékařské psychoterapii. Psilocybin bude možné podávat výhradně jako individuálně připravovaný léčivý přípravek, a to při poskytování zdravotních služeb pod zvláštním dohledem. Nařízení navíc přesně určuje, že tato léčba je určena jen pro pacienty, u nichž selhala nebo není snesitelná standardní léčba registrovanými přípravky.

Indikace jsou jasně vymezené: psilocybin lze použít u depresivní poruchy spojené s onkologickým onemocněním, u klinicky závažné depresivní poruchy bez psychotických příznaků a u náhlého zhoršení jiné závažné neuropsychiatrické či duševní poruchy, která vážně ohrožuje život pacienta, pokud je taková indikace opřena o dostatečné vědecké poznatky.

Nařízení stanovuje i maximální dávky, intervaly mezi jednotlivými sezeními a minimální délku přímého odborného dohledu po podání, například u vyšších dávek minimálně šest hodin v řízeném prostředí.

Česko se tím zařazuje mezi několik málo zemí, kde je psilocybin právně ukotven jako léčebná možnost, nikoli jen jako experimentální látka ve studiích. Zároveň je však potřeba zdůraznit: 1. ledna 2026 se automaticky neotevřou dveře k terapii pro tisíce pacientů. Čeká nás implementace do praxe, otázka úhrad, zajištění distrubice účinné látky, školení týmů i budování kapacit. Legislativní rámec je ale poprvé na světě, a to je historický krok. Více zde.

Věda, na níž zákony stojí

Nařízení vlády nevzniklo ve vakuu. Opírá se o roky mezinárodního výzkumu a zároveň o konkrétní projekty českých týmů, které PSYRES dlouhodobě podporuje.

Studie PSIKET_001CZE se zaměřuje na pacienty s depresí rezistentní vůči standardní léčbě. Srovnává psilocybinem a ketaminem asistovanou psychoterapii jako dvě možné strategie rychlé antidepresivní odpovědi. Studie probíhá v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ), nábor pacientů pokračuje a na konečné výsledky si ještě budeme muset počkat. 

Ještě konkrétnější dopad na životy lidí s těžkou somatickou diagnózou má studie PSIKET_002CZE, která je realizována v NUDZ ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně (MOU). Hodnotí účinek jednorázové dávky psilocybinu a ketaminu, respektive psilocybinem nebo ketaminem asistované psychoterapie, na depresivní a úzkostné příznaky u pacientů s onkologickým onemocněním. V designu je zahrnuto i kontrolní léčivo bez antidepresivního účinku, aby bylo možné přesně posoudit efekt obou látek. 

Právě v těchto studiích se propojuje neurobiologie, psychoterapie i paliativní rozměr péče. Každý zařazený pacient představuje nejen individuální příběh, ale také cenný datový bod, který pomáhá přesněji pochopit, kdy, pro koho a za jakých podmínek psychedelika dávají smysl. Bez stabilního financování by bylo velmi snadné tyto projekty „zastavit na půli cesty“.

Češi, duševní zdraví a otevřenost k psychedelikům

Rok 2025 přinesl i důležité poznatky o tom, jak se na duševní zdraví a psychedelika dívá česká veřejnost. PSYRES ve spolupráci s agenturou Simply5 realizoval reprezentativní průzkum, jehož výsledky ukazují, že v otázce inovativní léčby rozhodně nejsme konzervativní zemí.

Z výzkumu vyplývá, že polovina Čechů vnímá u sebe nebo ve svém okolí duševní obtíže. Přesto se velká část lidí bojí o nich mluvit jak píše například Forbes.cz. Obávají se stigmatizace, odsudků, dopadu na práci či vztahy. Právě stigma je stále jednou z hlavních bariér vyhledání odborné pomoci. 

Přesto je ve společnosti vysoká míra otevřenosti k psychedeliky asistované terapii, což Čechům představil web iDnes.cz nebo Zdravotnický deník. Pokud by ji doporučil lékař a pacient by souhlasil, podpořilo by ji podle průzkumu 68 % české populace. Zájem je přitom nejvyšší u diagnóz, kde jsou možnosti současné medicíny omezené, tedy u těžkých depresí, onkologických onemocnění či v paliativní péči. 

Data potvrzují to, co vnímáme i v praxi: společnost je připravená na změnu, pokud je založená na vědeckých důkazech, jasných pravidlech a bezpečnosti pacientů.

Hrad jako laboratoř budoucnosti aneb Česko v roli lídra

V červnu 2025 se Míčovna Pražského hradu proměnila v místo, kde se potkaly špičky evropské psychiatrie, neurověd, zdravotní politiky, ekonomiky. Rovněž se jako řečníci zúčastnili váleční veteráni. Konference Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Zvyšování odolnosti společnosti a zvládání následků válečných traumat – Česko jako lídr EU?, pořádaná PSYRES ve spolupráci s evropskou platformou PsychedelicsEUROPE a Progresivním analytickém centrem a dalšími partnery, otevřela ambiciózní otázku: může Česká republika skutečně udávat směr v péči o duševní zdraví v Evropě? Odpověď byla jednoznačně ano. 

Diskutovalo se o tom, jak implementovat psychedeliky asistovanou terapii do zdravotních systémů, jak ji hodnotit z pohledu nákladové efektivity, jak zapojit zdravotní pojišťovny a jak se připravit na rostoucí potřebu péče v důsledku krize duševního zdraví i válečných traumat.

Konference ukázala dvě důležité skutečnosti. Zaprvé, český výzkum psychedelik není izolovaný ostrůvek, ale respektovaná součást evropské sítě pracovišť. Zadruhé, pro skutečnou změnu nestačí jen publikovat články, je potřeba mluvit se státem, pojišťovnami, filantropy i evropskými institucemi jedním srozumitelným jazykem. 

Shrnutí z mezinárodní konference naleznete zde a další záznamy můžete zdarma zhlédnout zde. Navíc o roli Česka jako globálního lídra psal také český Forbes, který v unikátním trojrozhovoru zpovídal profesora Horáčka a dva členy správní rady, Václava Dejčmara a Ondřeje Fryce. 

Film, který zlomil bariéry: Doktor na tripu

Významným momentem roku 2025 bylo uvedení celovečerního dokumentu Doktor na tripu, který zachycuje cestu českých lékařů a výzkumníků za tradičními formami léčby do Amazonie i jeho návrat do evropských laboratoří a klinik. Film ukazuje psychedelika nejen jako látky spojené s rituály či osobní transformací, ale především jako potenciální terapeutický nástroj, který je potřeba chápat v širším kulturním a vědeckém kontextu.

PSYRES podpořil jak samotnou expedici (více o ní zde), tak vznik dokumentu. Film otevřel téma psychedelik lidem, kteří by se k němu jinak nedostali, tedy těm, kteří by odborný článek nikdy nečetli, ale jsou ochotni si sednout do kina a sledovat příběh člověka, který hledá nové cesty v léčbě duševního utrpení. Pro destigmatizaci je právě taková kombinace lidského příběhu a vědeckých faktů klíčová.

Nová generace, nové otázky: uniMIND Symposium 2025

Rok 2025 ukázal, že psychedelika nejsou téma „jedné generace vědců“. Na uniMIND Symposium 2025, které PSYRES podpořil, se setkali studenti medicíny, psychologie, neurověd, mladí výzkumníci i akademici z různých oborů.

Program spojoval neurobiologii psychedelik, první zkušenosti z probíhajících klinických studií, diskusi o etice, právu a zdravotní politice. Z atmosféry bylo zřejmé, že nastupující generace lékařů a vědců vnímá psychedelika jako legitimní součást „toolboxu moderní medicíny“, tzn. nástroj, který má své hranice, rizika, ale také obrovský potenciál.

Bez těchto mladých lidí, kteří dnes přicházejí do laboratoří a klinik, by byla veškerá legislativa jen prázdným rámcem. Investice do jejich vzdělávání a podpory je možná méně viditelná než jedna velká studie, ale o to zásadnější pro budoucnost.

Lidé, kteří stojí v čele změny

Zásadní posun letošního roku se odehrál i na úrovni institucí. Od 1. září 2025 je ředitelem Národního ústavu duševního zdraví prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA, jeden ze spoluzakladatelů PSYRES a mezinárodně uznávaný psychiatr a neurovědec. 

Jeho jmenování dává jasný signál, že NUDZ chce nadále patřit mezi evropské lídry v oblasti inovací v péči o duševní zdraví a že výzkum psychedelik bude mít v této instituci pevné místo, a to nejen v laboratořích, ale i v diskusi o budoucnosti systému.

Na straně PSYRES byl výrazným hlasem i osobní příběh naší ředitelky Jany Bednářové, která v řadě rozhovorů doma (deník.cz, czechcrunch.cz, nebo blesk.cz) i v zahraničí (thetimes.com, balkaninsight.com nebo holandský nrc.nl) otevřeně mluvila o vlastní zkušenosti s depresemi, nedostatečnou účinností standardní léčby i o tom, proč se rozhodla věnovat svůj profesní život právě podpoře inovativního výzkumu. Zdůrazňovala, že psychedeliky asistovaná terapie není „trip na předpis“, ale komplexní proces v bezpečném klinickém prostředí, kde látka „jen“ otevírá dveře, ale skutečná práce probíhá v psychoterapii.

MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., vedoucí Centra výzkumu psychedelik v NUDZ, pak opakovaně připomínal, že „věda není punk“. Přestože psychedelika v Česku vznikala zčásti v „undergroundových“ podmínkách, dnešní výzkum musí splňovat stejné standardy jako práce velkých farmaceutických firem – od kvality dat přes bezpečnost pacientů až po regulaci. To je drahé, pomalé a neobejde se to bez kombinace veřejného financování, mezinárodních grantů, komerčních studií a filantropie. A teď bude další výzkum potřebný více než kdy předtím. Výzkumných otázek je před námi stále hodně.

Když byznys stojí za vědou

Důležitým signálem letošního roku je i změna postojů českých podnikatelů a filantropů. V článku Hospodářských novin pod titulkem Dříve tabu, teď hit. Čeští byznysmeni začali dávat miliony na výzkum psychedelik zazněly příběhy dárců, kteří se rozhodli dlouhodobě podpořit právě PSYRES a český výzkum psychedelik. 

Olomoucký podnikatel Richard Morávek (skupina Redstone) mluví o podpoře výzkumu psychedelik jako o kombinaci víry ve vědu a elementární lidskosti vůči těm, kteří trpí duševními nemocemi. Podnikatel Martin Vohánka (Eurowag) popisuje, jak se jeho pohled změnil z počáteční nedůvěry na základě dat a výsledků studií. Podobně se k podpoře přihlásil i Tomáš Vala (Siko). Kromě jich podporují psychedelika v roli vedoucích správní rady také Ondřej Fryc a Václav Dejčmar, kteří pro czechcrunch.cz řekli, že nejsou hipíci s batikovanými tričky. 

Jejich podpora není pouze „symbolickým gestem“. Umožňuje financovat části rozpočtů, které běžné granty nepokrývají, především lidské zdroje a pilotní projekty. Tam se často rozhoduje o tom, zda se český tým dostane do velkého evropského konsorcia, nebo zůstane stát na startovní čáře.

Tvrdé přistání: škrty ve financování vědy

Na pozadí všech výše popsaných úspěchů přišla v závěru roku 2025 zpráva, která vědeckou komunitu zasáhla jako ledová sprcha. Vláda plánuje pro rok 2026 snížit prostředky na výzkum a vývoj o zhruba 790 milionů korun, a to přesunem části peněz do jiných rozpočtových kapitol. Více o škrtech ve vědě zde. 

Podle dosud zveřejněných informací by se škrty měly dotknout mimo jiné Grantové agentury ČR (přibližně o 160 milionů) a Technologické agentury ČR (cca o 100 milionů), přičemž další úspory mají dopadnout i na Akademii věd a další příjemce. 

Zkrátka: v době, kdy se Česko prezentuje jako země, která chce být v inovacích a vědě mezi lídry, ubírá prostředky přesně těm institucím, které tuto ambici naplňují. V praxi to znamená omezování nabírání doktorandů, zpomalování nejperspektivnějších projektů a sílící tlak na odliv mozků do zahraničí nebo do čistě komerční sféry.

Pro obor, který je tak mladý a konkurenceschopný jako výzkum psychedelik, je to obzvlášť citlivé. Standardní vědecké zdroje často nestačily už doteď a škrty situaci dál komplikují.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Proč je PSYRES teď důležitější než kdy dřív

V prostředí, kde se veřejné financování chová cyklicky a často krátkozrace, se role filantropie mění z příjemného bonusu v nezbytnou záchrannou síť.

Díky dárcům může PSYRES stabilizovat klíčové výzkumné týmy, doplácet mzdy tam, kde granty končí u nereálně nízkých tabulek, přemosťovat období mezi projekty, aby se týmy nerozpadaly, financovat pilotní experimenty a pomáhat udržet špičkové odborníky v Česku. 

V praxi to znamená, že například Centrum výzkumu psychedelik v NUDZ potřebuje zhruba deset milionů korun ročně jen na to, aby mohlo stabilně fungovat, a to je pouze část ekosystému, který PSYRES podporuje (další prostředky směřují například do Masarykova onkologického ústavu a do budoucna chceme rozšířit podporu i o další pracoviště).

Jinými slovy: bez filantropie a soukromé podpory by se velká část toho, co dnes vypadá jako „český úspěch ve světové špičce“, velmi rychle rozplynula.

Naše mise a pozvání do roku 2026

Poslání Nadačního fondu PSYRES zůstává stejné: zmírňovat dopady duševních, neurodegenerativních a život omezujících onemocnění na lidské životy, společnost a ekonomiku s využitím léčebného potenciálu psychedelik. Podporujeme vědecké projekty a pracoviště, která hledají nové cesty v psychiatrii, neurologii, adiktologii i paliativní medicíně. Pomáháme připravovat a realizovat klinické studie, otevíráme debatu s veřejností i tvůrci politik a usilujeme o systémové změny, které umožní bezpečné začlenění psychedeliky asistované terapie do českého zdravotnictví.

Na prvním místě jsou pro nás vždy pacienti. Lidé, kteří už vyzkoušeli všechno dostupné a stále trpí.

Rok 2026 bude prvním rokem účinnosti nařízení vlády o léčbě psilocybinem. Bude to rok integrace konkrétních klinických postupů do praxe, vyjednávání o úhradách, rozšiřování kapacit a zároveň rok, v němž se rozhodne, zda české týmy dokážou udržet tempo se světem navzdory škrtům ve veřejném financování.

Děkujeme vám, že jste s námi stáli v roce 2025, roce naděje, ale i střetu s realitou. Bez vaší odvahy a velkorysosti by žádný z uvedených úspěchů nevznikl.

Prosíme vás, abyste s námi vstoupili i do roku 2026. Pomozte nám udržet týmy pohromadě, dotáhnout rozběhnuté studie a umožnit, aby se nová legislativa nestala jen textem ve Sbírce zákonů, ale reálnou léčebnou praxí a nadějí pro konkrétní pacienty.

Nadějný rok 2026 plný inspirace, odvahy, smysluplných setkání, lidské blízkosti a příležitostí  ke změně k lepšímu Vám přeje

Tým Nadačního fondu PSYRES

Věda není punk. Je drahá, pomalá, ale naprosto klíčová pro budoucnost. Proč bez filantropie a stabilního financování český výzkum psychedelik neobstojí?

Ještě před pár lety se o psychedelikách mluvilo pouze šeptem. Dnes jsou, slovy MUDr. Tomáše Páleníčka, Ph.D., vedoucího Centra pro výzkum psychedelik v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a spoluzakladatele Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES - „highlightem každého velkého psychiatrického kongresu“. A zatímco svět zažívá renesanci výzkumu a farmaceutické firmy si pečlivě chystají pozice pro budoucí byznys, česká realita je střídmější: špičkové týmy, rostoucí reputace, ale chronické podfinancování a byrokratické limity. Ale především - nedostatek předvídatelných financí, které rozhodují o tom, zda u nás klíčové studie vůbec vzniknou a udržíme vědecké kapacity v ČR.

„V Česku se na psychedelika pořád část odborné veřejnosti dívá skrz prsty. Mimo psychiatrii to někdy stále nese pejorativní nálepku. Přesto vnímání veřejnosti rychle dozrává,“ říká Páleníček a dále komentuje: „Ve světě stigma slábne, Spojené státy, Anglie, Nizozemsko, Německo, severské země. Tam už převládá pohled na psychedelika jako na nadějné kandidátní molekuly pro léčbu.“

PSYRES vznikl právě proto, aby českým vědcům dal něco, co granty neumějí: stabilitu, možnost rychle reagovat, a prostor pro pilotní data. „Bez pilotních dat grant často nedostanete. Jenže pilotní data bez peněz neuděláte. To je začarovaný kruh,“ dodává.

Grantová ruleta 1:10 a mzdové stropy, které vědu brzdí

Česká věda trpí strukturálně nízkou podporou. „V grantových soutěžích, do kterých podáváme projekty, je běžná úspěšnost kolem jedné žádosti z deseti. Hraje se o body, ale také o limity systému. Třeba mzdové stropy pro seniorní výzkumníky jsou nastavené tak nízko, že i když grant získáte, stále nerealisticky doplácíte lidi z jiných zdrojů nebo tu práci prostě neuděláte,“ popisuje Páleníček. 

Tam, kde univerzity či velké ústavy vykrývají část mezd z institucionálních peněz, NUDZ musí většinu lidí platit „na tvrdo“ z grantů. Český tým je tak automaticky dražší a méně konkurenceschopný. „V tabulkách jsme na úplném spodku. Udržet špičkové lidi a přitáhnout talenty zvenku za tyto podmínky je téměř nadlidský úkol,“ dodává.

Kolik stojí skutečná klinická studie

Romantika „punkového“ výzkumu je definitivně pryč. A je to dobře. Evropská pravidla vyžadují kvalitní, bezpečná a auditovatelná klinická hodnocení. To ale stojí peníze dřív, než první pacient vůbec usedne do křesla. „Jen příprava klinického hodnocení, práce dvou až tří specialistů na půl roku až rok plus schvalovací proces, nás vyjde u těch nejskromnějších akademických studií na stovky tisíc až jednotky milionů korun,“ vysvětluje Páleníček.

Samotná realizace je násobně dražší. „Pro projekt, který jsme chystali pro evropský program, se pod tři­náct–čtrnáct milionů na tři až čtyři roky prostě nedostanete. S plnou koordinací je to spíš dvacet a víc. A to jsou akademické ceny. U komerčních studií vychází náklady na jednoho pacienta běžně na půl až jeden milion. Se třiceti pacienty jste klidně na sto až dvou stech milionech,” hovoří o nákladech Tomáš Páleníček. 

Kdo někdy slyšel, že „věda se má dělat zadarmo“, dostává zde tvrdá data: kvalitní klinická studie je drahá i v ideálním případě. V českých podmínkách navíc vědci často „lepí“ chybějící pozice kombinací grantů, dočasných projektů a příjmů z komerčně řízených studií. „Například NUDZ jako státní instituce si navíc nemůže tvořit rezervy mezi roky. Co vyděláme, musíme v tom roce i utratit, jinak se to rozpustí. To výrazně ztěžuje plánování,“ říká Páleníček.

Proč PSYRES dává smysl (a co už reálně mění)

„Uvědomili jsme si, že pokud chceme dělat špičkový výzkum, musíme mít stabilní, tzn. defaultní rozpočet. Tým, který udrží know-how, a peníze na pilotní data, bez nichž už řadu grantů nelze vůbec podat,“ říká Páleníček o motivaci ke vzniku Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES.

Co to prakticky znamená?

Páleníčkovo centrum z PSYRES dlouhodobě čerpá prostředky na udržení týmu v chodu. „Naše roční základní potřeba je zhruba deset  milionů na tým a provoz, abychom měli kapacitu na studie, které pak přinášejí výsledky i do mezinárodního kontextu,“ říká.

Akademie vs. big pharma: dva světy, ale nutná jedna spolupráce

Proč financovat akademický výzkum, když „si to firmy zaplatí samy“? „Farmaceutická firma je byznys. Investuje tam, kde vidí návratnost, a chrání si své duševní vlastnictví. Akademie naopak zkoumá i zdánlivě nepraktické otázky, buduje mechanistické porozumění a dělá replikace na větších datových souborech, bez toho se medicína neposune. Základní výzkum je levnější, ale bez něj by nebylo co aplikovat,“ shrnuje Páleníček.

Zkušenější kolegové mu k roli „velkých“ řekli i pragmatickou větu: „Big pharma často nečeká na nic jiného než na první průlom. Když se ukáže, že to funguje, koupí ho a zglobální.“ Bez robustní akademické základny by ale nebylo co kupovat, ani co bezpečně a efektivně zavést do praxe. A současně, bez veřejných a filantropických peněz by se k prvnímu průlomu prostě nedošlo.

PSYRES podporuje akademický výzkum také proto, že se na problematiku dívá komplexně, objektivně, do hloubky, klade si i řekněme nepohodlné otázky a středem zájmu je pacient a jeho bezpečí.

Patenty, etika a dluh původním kulturám

Patentovat přírodní látku nelze, a tak se chrání cesty, formulace či protokoly výroby. „Rozumím tomu, když někdo nalije do vývoje desítky milionů, potřebuje ochranu. Ale zároveň je tu etická vrstva: přírodní látky a tradiční znalosti mají původ v kulturách, které z byznysu často nic nemají. Morálně jim dlužíme víc, než si umíme spočítat,“ říká Páleníček. 

PSYRES v této debatě zastává vyvážený postoj: podporuje otevřenou vědu a rychlé zpřístupňování poznatků do „public domain“, ale zároveň pomáhá českým týmům chránit inovace tam, kde to dává smysl a posílí to budoucí financování výzkumu doma.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Proč potřebujeme český výzkum (i když svět běží)

„Často slýcháme: nechte to USA, tam mají peníze. Jenže věda není sólo. Je to síť. A česká neuropsychiatrie má v té síti silné uzly,“ vysvětluje Páleníček. Český tým byl u prvních GMP dodávek psilocybinu pro zahraniční studii, české laboratoře publikují v prestižních časopisech, a z NUDZ míří výsledky do mezinárodních konsorcií. „Když chcete, aby se Evropa nevozila jen v závěsu, musíte mít vlastní data, vlastní know-how a lidi, kteří jsou v místních podmínkách schopni terapii bezpečně zavést.“

A pak je tu faktor, o kterém se nemluví nahlas: dostupnost péče. „Implementace psychedelik do systému péče vyžaduje vyškolený personál - psychiatry, psychology, sestry a čas s pacientem. V realitě české ambulantní psychiatrie to znamená kapacitní změny a nové standardy. Studie dělají zároveň to, co běžná praxe neumí: vytvářejí důkazy, protokoly a trénují týmy. Bez domácího výzkumu se k bezpečné dostupnosti nedostaneme,“ dodává Páleníček.

Co se děje právě teď: od ketaminu k psilocybinu pod dohledem

V praxi dnes v Česku legálně probíhají sezení s ketaminem. S psilocybinem se počítá v jasně vymezeném režimu od ledna 2026. Tedy klinické studie, léčebné programy, přísné licence a odborný dohled. „Nebude to nikdy “na recept” do domácího užívání. Bude to péče vedená specialisty, s kontrolovaným výdejem a zázemím vyškolených týmů,“ říká Páleníček. Zájem už hlásí paliativní týmy i velké nemocnice a dalším úzkým hrdlem jsou ale lidé. „Dostat dostatek kvalifikovaného personálu do praxe je úkol na roky. O to důležitější je nyní investovat do školení a studií, které ten most staví,“ dodává dále Tomáš Páleníček. 

Věda stojí na lidech. A ti musejí mít důvod zůstat

„Kdybych měl vybrat jedno jediné, co je v Česku dlouhodobě podceněné, jsou to lidské zdroje,“ říká Páleníček napřímo. „Udržet špičkové výzkumníky a přitáhnout nové bez slušné mzdy a zázemí nejde. Zní to banálně, ale bez lidí není žádná data, žádné studie, žádné inovace.“

PSYRES proto cílí podporu právě zde: na stabilizaci týmů, pilotní měření, dofinancování mezd tam, kde granty končí, a na přemosťování mezi projekty, aby se nerozpadala expertiza, která se roky budovala. Každá publikační vlna, každé nové konsorcium, každá otevřená studie je přímý výsledek této stability.

Co můžete udělat vy, tedy každý jeden z vás 

Peníze darované do PSYRES nejsou kapka v moři. V klinickém výzkumu je jejich účinek brutálně konkrétní:

„Naše centrum potřebuje ročně zhruba deset milionů nad rámec institucionálních zdrojů NUDZ, aby jelo naplno. To nejsou peníze na luxus, ale na to, aby se vůbec dalo dělat to, co od nás společnost očekává, rigorózní vědu s jasným dopadem na pacienty,“ uzavírá Páleníček.

Nebát se velkých ambicí, neschovávat se za skromnost

Česko je možná malé. Ale v psychedelickém výzkumu je vidět. Máme kvalitní lidi, mezinárodní respekt a unikátní know-how. Chybí jediné, dlouhodobá předvídatelnost financování. PSYRES je mostem, který propojuje ambici a realitu. Dává vědcům čas a prostor, aby dělali to, co umějí nejlépe: měnili poznání ve skutečnou pomoc.

Pokud chcete, aby se špičková, bezpečná a dostupná léčba psychedeliky stala v Česku realitou, pomozte nám udržet lidi a rozjet studie. Není to punk. Je to péče, odpovědnost a investice do budoucnosti, která se nás týká všech. Ale především naděje pro stovky tisíc trpících pacientů. A pro ty to děláme na prvním místě. 

Polovina Čechů se potýká s duševními obtížemi, ale mluvit o nich se stále bojí. Naději v léčbě přináší nová legislativa a otevřenost k psychedelikům

Ačkoliv se téměř polovina Čechů (47 %) v minulosti potýkala s potřebou aktivně pečovat o své duševní zdraví, o problémech se zdráhá mluvit, a to především z obav ze stigmatizace. V náročném období by se 48 % z nich pokusilo situaci zvládnout svépomocí. Naději pro statisíce pacientů přináší nejen nedávno schválený zákon umožňující léčbu psilocybinem, ale i překvapivá otevřenost české veřejnosti. Dvě třetiny (68 %) populace by souhlasily s využitím psychedelik v terapii pod lékařským dohledem.

Duševní zdraví je celospolečenské téma, o kterém se stále příliš nemluví

Ačkoliv se téměř polovina Čechů (47 %) v minulosti potýkala s potřebou aktivně pečovat o své duševní zdraví, o problémech se zdráhá mluvit, a to především z obav ze stigmatizace. V náročném období by se 48 % z nich pokusilo situaci zvládnout svépomocí. Naději pro statisíce pacientů přináší nejen nedávno schválený zákon umožňující léčbu psilocybinem, ale i překvapivá otevřenost české veřejnosti. Dvě třetiny (68 %) populace by souhlasily s využitím psychedelik v terapii pod lékařským dohledem. To jsou některá ze závěrů rozsáhlého průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, který vypracovala výzkumná agentura Simply5 a o kterém informovaly například  Forbes a iDNES.cz.

„Je alarmující, že ačkoliv se více než třetina z nás setkala s úzkostmi nebo depresemi, o svých skutečných problémech stále mlčíme. Výsledky ukazují zakořeněný strach ze stigmatizace, dokonce pocitu selhání a slabosti. I když 64 procent lidí deklaruje, že návštěva psychologa není ostuda, téměř polovina se v těžkých chvílích raději uzavře do sebe a snaží se problémy zvládnout primárně sama. Ochota svěřit se svými problémy v práci je minimální, pouze pětina by se svěřila kolegům a ještě méně lidí svým nadřízeným,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu Psyres.

Tento strach ze stigmatizace vede k tomu, že téměř polovina Čechů (48 %) se v těžkých chvílích snaží vše zvládnout sama a na odborníka by se obrátila až jako na třetí možnost (34 %). Informovanost navíc postrádá pevný základ. Lidé čerpají informace nejčastěji z internetu (31 %) a ze stránek s odbornými informacemi (26 %), až poté od praktického lékaře (26 %). Pouze 4 % Čechů čerpá informace od státních autorit, což ukazuje na absenci silné a důvěryhodné autority v této oblasti.

Psychedeliky asistovaná terapie jako naděje podpořená veřejností

Navzdory nízké osobní zkušenosti – 82 % Čechů psychedelika nikdy nevyzkoušelo a třetina ani neví, co si pod pojmem představit – panuje ve společnosti vysoká a racionální otevřenost k jejich léčebnému využití.

Pokud by terapii doporučil lékař a pacient by s ní souhlasil, podpořilo by ji 68 % Čechů. Souhlas je nejsilnější u diagnóz, kde jsou možnosti konvenční medicíny omezené. Šest z 10 Čechů podporuje nasazení psychedelik v paliativní péči (60 %), v léčbě neurodegenerativních onemocnění (58 %) a u těžkých psychických stavů, na které běžná léčba nezabírá (50 %). Veřejnost tak vnímá tuto léčbu především jako „poslední možnost“ pro ty, kterým jiná léčba selhala.

Od tabu k naději: Proč je role filantropie klíčová?

Posun ve vnímání psychedelik z tabuizované drogy na nadějný lék by nebyl možný bez špičkového výzkumu, který v Česku probíhá již dvacet let. Jak ale upozorňují Hospodářské noviny, tento výzkum dlouho fungoval „tak trochu punkově“.

„Uvědomili jsme si, že pokud chceme dělat dobrý výzkum, musíme mít nějaký stabilní defaultní rozpočet, který nám umožní financovat kvalitní a stabilní tým, abychom mohli už rovnou dělat na věcech, na které bychom jinak tři roky vypisovali granty a stejně bychom je nedostali,“ popisuje v článku psychiatr Tomáš Páleníček, který Nadační fond Psyres spoluzaložil s dalšími předními vědci, Jiřím Horáčkem a Martinem Brunovským.

Právě proto vznikl Psyres: aby poskytl stabilní a flexibilní financování pro vědce z institucí jako NUDZ, které jsou až ze 75 % závislé na grantech, a pomohl tak českému výzkumu růst na světovou úroveň. Tuto vizi podpořila řada předních českých filantropů.

„Podpora tohoto výzkumu je pro mě nejen otázkou vědeckého pokroku, ale především lidskosti a empatie vůči těm trpícím,“ vysvětluje jeden z podporovatelů, miliardář Richard Morávek. Martin Vohánka, zakladatel společnosti Eurowag, zase přiznává, že musel překonat vlastní předsudky: „Vysoce škodlivé látky jako alkohol jsou běžnou součástí života. Psychedelika jsou oproti tomu kriminalizovaná. Odvozoval jsem z toho, že se musí jednat o látky od samotného arciďábla. Nakonec ho přesvědčily proběhlé studie“.

Budoucnost léčby vyžaduje další podporu

Postoje veřejnosti jdou ruku v ruce s historickým legislativním krokem z léta 2025, kdy byl schválen zákon umožňující léčbu psilocybinem. Samotná léčba bude dostupná nejdříve od začátku roku 2026, jakmile budou vytvořeny potřebné prováděcí vyhlášky.

„Postoj české veřejnosti je jasným vzkazem zákonodárcům i odborníkům – důvěřujeme cestě, která je bezpečná a podložená daty a vědou. Nyní ale začíná ta nejdůležitější práce, tedy zajistit, aby psychedeliky asistovaná terapie byla skutečně dostupná, bezpečná a účinná. A to i přes nový zákon stále vyžaduje desítky milionů korun na další klinické studie a na vzdělávání terapeutů,“ dodává Jana Bednářová.

Náklady na jednu klinickou studii se v Česku pohybují v rozmezí 15 až 50 milionů korun. Bez pokračování kvalitního výzkumu a finanční podpory dárců se pomoci nedočkají všichni pacienti, kteří by z léčby mohli benefitovat. Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres proto nadále usiluje o získávání financí od soukromých dárců, filantropů a běžných občanů, aby podpořil klíčové vědecké projekty a zajistil, že se tato inovativní léčba dostane ke všem, kdo ji potřebují.

Česko ukazuje Evropě směr: Konference na Hradě definovala budoucnost péče o duševní zdraví

Nedávná mezinárodní konference o inovacích v péči o duševní zdraví vyvolala bezprecedentní vlnu mediálního zájmu. Od politických komentářů přes byznysové analýzy až po reportáže o lidských osudech – téma psychedelické renesance a role Česka jako lídra se dostalo na titulní strany domácích i světových médií.

Praha se 9. června stala dějištěm klíčového mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví“, který potvrdil ambici České republiky stát se evropským lídrem v této oblasti. Událost, spolupořádaná Nadačním fondem PSYRES pod záštitou prezidenta Petra Pavla a nejvyšších ústavních činitelů, byla víc než jen akademickým setkáním – byla pečlivě připraveným aktem vědecké diplomacie, který propojil špičkovou vědu s politickou realitou a přitáhl pozornost celé společnosti.

Legislativní průlom a racionální byznys: Pohled médií

Největší pozornost přitáhl nedávný historický úspěch Česka. Média jako Hospodářské noviny zdůraznila, že díky schválení léčebného psilocybinu se stáváme evropským průkopníkem. Tento pohled doplnil server CzechCrunch v článku „Nejsme hipíci s batikovanými tričky“, kde klíčoví investoři Ondřej Fryc a Václav Dejčmar vysvětlili svůj racionální, na datech založený přístup. Ekonomický rozměr a propojení filantropie s vědou pak detailně rozebraly Seznam Zprávy.

Mezinárodní ohlas a lidský rozměr

Odezva na český úspěch překročila i hranice. Prestižní britský deník The Times ve svém článku „Magic mushrooms enter mainstream“ zasadil český průlom do globálního kontextu. Článek navíc přinesl silný osobní pohled Jany Bednářové, ředitelky Nadačního fondu PSYRES, která v něm popsala, jakou obrovskou naději představuje nová legislativa pro miliony lidí trpících depresí.

Humanitární rozměr konference silně rezonoval i v českých médiích. Reportáže Reflex.cz a Medicina.cz se zaměřily na to, jak může česká zkušenost pomoci při léčbě válečných traumat. Potenciál „léku z houbiček“ pro veterány z Ukrajiny následně akcentovala i reportáž CNN Prima News. Tento pohled podtrhl další článek na Seznam Zprávy, který přiblížil drsnou realitu traumat navrátilců z ruského zajetí a dodal tak diskuzi na obrovské naléhavosti.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Hlas expertů a vize budoucnosti

Hlubší vhled do myšlenek předních odborníků nabídla další média. Rozhovor s profesorem Jiřím Horáčkem, spoluzakladatelem PSYRES, přinesly Lidovky.cz a iDnes.cz, kde mluvil o náročném světě, kterému čelí mladá generace. Jeho pohled na psychedeliky asistovanou terapii jako nástroj pro „hlubokou osobní proměnu“ detailněji rozebral portál Forum24.cz. Celou akci pak široké veřejnosti přiblížila Česká televize ve svém vysílání, což potvrdilo celospolečenskou relevanci tématu.

Stanovisko a další kroky Nadačního fondu PSYRES

Pro Nadační fond PSYRES představuje tato konference a její mimořádný mediální ohlas obrovské zadostiučinění a zároveň jasný mandát do budoucna. Úspěch konference validuje naši dlouhodobou strategii zaměřenou na propojování vědy, legislativy a filantropie. Posiluje naši kredibilitu a dává nám silnou platformu pro komunikaci naší hlavní mise, kterou je bezpečné uzdravení pacienta, což bohužel nelze splnit bez zajištění financování pro český výzkum.

Apel na získání 100 milionů korun, který na konferenci zazněl, je nyní naším ústředním cílem. Tyto prostředky jsou klíčové pro to, aby se historická legislativní změna promítla do reálné, bezpečné a dostupné pomoci pro pacienty prostřednictvím klinických studií. Naše práce tímto nekončí, naopak – teprve začíná. Jsme odhodláni přeměnit tuto pozitivní změnu v konkrétní kroky a nadále budovat mosty mezi těmi, kdo mohou pomoci, a těmi, kdo pomoc potřebují.

V následujících týdnech vám budeme na našem webu i sociálních sítích přinášet detailnější pohledy na témata, která na konferenci zazněla. Sledujte nás!

Průlom v léčbě duševních onemocnění. Sněmovna schválila léčbu psilocybinem pod lékařským dohledem

Praha, 30. května 2025 - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila možnost využití látky psilocybin v rámci léčby duševních onemocnění psychiatrem. Tento krok otevírá nové možnosti terapie pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, existenciální tísní u onkologických pacientů nebo pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou. Dosud byl psilocybin používán výhradně v rámci klinických studií za účelem výzkumu. Podle nejnovějšího průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by jí doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 procent Čechů.

Pro více než 700 tisíc pacientů s depresemi a úzkostmi v České republice, jejichž počet podle dat Svazu zdravotních pojišťoven kontinuálně narůstá, představuje tato změna významnou naději. Deprese figuruje jako čtvrtá nejčastější příčina pracovní neschopnosti v ČR. Asistovaná psychoterapie s psilocybinem má potenciál zkrátit dobu léčby i následné pracovní neschopnosti. Pro farmakorezistentní pacienty, kteří nereagují na konvenční léčbu antidepresivy, představuje nová terapie možnost zcela přelomovou.

Zatímco konvenční antidepresiva vykazují terapeutický efekt zpravidla po jednom až dvou měsících užívání, psilocybin patří mezi tzv. rychlá antidepresiva s okamžitým nástupem účinku. Podle klinických studií může jediná aplikace psilocybinu zajistit antidepresivní efekt přetrvávající až tři měsíce, což kontrastuje s nutností každodenního užívání standardních antidepresiv.

Schválený návrh zákona striktně vymezuje podání psilocybinu pro léčebné použití v rámci asistované psychoterapie, pouze pod dohledem kvalifikovaných lékařů a výhradně ve zdravotnických zařízeních.

„Dva ze tří Čechů souhlasí s dostupností psychedelik v léčbě a terapii, protože tyto látky umí zmírnit utrpení u pacientů, kde už nic jiného nezabírá. Neexistuje skoro žádné jiné téma, které má tak zásadní podporu ve společnosti a které zároveň zákonodárci dlouhé roky zcela ignorovali. Schválení legalizace léčebného psilocybinu ve třetím čtení společně s novelou trestního zákona snad brzy umožní, aby se tato látka brzy dostala až k potřebným pacientům,“ komentuje Václav Dejčmar, předseda správní rady Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres a spolumajitel investiční skupiny RSJ. 

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

„Látka psilocybin má oproti běžným psychofarmakům téměř okamžitý nástup účinků a působí odlišným mechanismem než tradiční antidepresiva. Vzhledem k tomu, že současná legislativa neumožňovala léčbu touto látkou mimo výzkumné studie, které jsou kapacitně omezené a pro velmi úzké spektrum pacientů, dnes schválený návrh umožní léčbu psilocybinem i pro běžné pacienty. Nyní bude třeba  dořešit podzákonné  normy, které dále upřesní podmínky a indikace podávání. V každém případě je dnes schválený návrh zákona stěžejní, neboť přesně říká, kým a za jakých podmínek smí být léčebný psilocybin předepisován, a jasně definuje, že může být používán pouze výlučně pod lékařským dohledem,“ říká k návrhu MUDr. Tomáš Páleníček, vedoucí Centra pro výzkum psychedelik, Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres.

„Psilocybin vykazuje mimořádné terapeutické výsledky u léčby deprese, posttraumatické stresové poruchy, i v léčbě existenciální tísně u závažných stavů jako jsou onkologická onemocnění nebo v paliativní péči. Všechny tyto oblasti představují v České republice narůstající zdravotní výzvy a zmírnit jejich dopad na společnost. Současně čelíme problému nadužívání sedativ a hypnotik, které často vedou k závislosti. Psilocybin by mohl tyto problémy významně zmírnit a pomoci velkému množství lidí,” říká Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres.

„V posledních dvou dekádách došlo v oblasti léčby psilocybinem k zásadnímu posunu, který odstartoval celosvětově živou diskusi o nezbytnosti úpravy legislativního postavení této látky pro terapeutické využití. Vědecké studie prokázaly léčebný potenciál psilocybinu pro široké spektrum onemocnění. Stejně významné je prokázání nízké toxicity psilocybinu, minimálního až nulového rizika vzniku závislosti a celkově vysokého bezpečnostního profilu,” uvedl prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA, Přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a jeden ze spoluzakladatelů Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres.

Česko se tak zařadilo mezi nejprogresivnější státy světa. Psilocybin pro lékařské účely zatím povolila Austrálie, americké státy Oregon a Colorado a kanadská provincie Alberta. Vědecké důkazy o terapeutickém potenciálu psilocybinu se nadále celosvětově množí.

„Jsem velmi rád, že sněmovna dnešním dnem otevřela cestu k velmi efektivní léčbě duševních onemocnění, a to pomocí látky psilocybin. Česká republika se tak stává lídrem v této oblasti, kdy již nepůjde pouze o využití této látky pro výzkumné účely, nýbrž o možnost širokého využití v léčbě například depresí či úzkostí pod lékařským dohledem,” doplňuje MUDr. Pavel Bém, psychiatr a bývalý primátor Prahy. 

Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres na výzkum léčebného potenciálu asistované léčby psilocybinem věnoval již přes 10 milionů korun a v aktivitách spojených s výzkumem bude i nadále pokračovat. 

Češi jsou otevření inovativním léčebným postupům. Dvě třetiny Čechů by pod lékařským dohledem souhlasily s psychedeliky asistovanou terapií 

68 procent české populace by souhlasilo s využitím psychedelik v léčbě, pokud by jejich podání doporučil lékař a souhlasil by s tím i pacient. Vyplývá to z průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, který vyhotovila výzkumná agentura Simply5. Průzkum dále mapoval postoje Čechů k inovativním terapeutickým postupům. 

Češi jsou otevřeni inovacím v léčbě a psychedelikům…

„Většina Čechů deklaruje důvěru především k oficiálně schváleným a etablovaným metodám, ale více než 40 procent respondentů se staví pozitivně k inovativním léčebným postupům. Navíc, 44 procent Čechů se kloní k možnosti svobodného rozhodnutí pacienta pro inovativní či experimentální léčbu, je-li šetrnější nebo účinnější než konvenční postupy. Data tedy jednoznačně potvrzují, že Češi nejsou konzervativní ze zásady,” říká Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres.

Téměř pětina lidí považuje inovativní léčbu za vhodný doplněk ke klasické medicíně a 17 procent je pro nové (inovativní) léčebné postupy v krajním případě, kdy už pacientovi nic jiného nepomůže. Čtyři procenta respondentů pak uvádí, že experimentální léčba je vhodná pro lidi, kteří jsou skeptičtí k tradiční západní medicíně. 

Většina dotazovaných nemá osobní zkušenost s psychedeliky a 82 procent je nikdy nevyzkoušelo, dalších devět procent zná jejich účinky jen zprostředkovaně. Pouze 7 procent respondentů psychedelika vyzkoušelo, z toho pouhé jedno procento vyzkoušelo pod odborným dohledem.

„Dvě třetiny lidí neodmítají možnost jejich terapeutického využití, pokud by šlo o tzv. léčbu poslední instance a probíhala by pod přísnou odbornou kontrolou. Legální dostupnosti psychedelik je populace nakloněna v případech, kdy je jejich dostupnost kontrolována odborníky, nejvíce by lidé podpořili dostupnost psychedelik pro účely péče výhradně pod dozorem odborníka. Češi hledají především bezpečí a jistotu a pokud jim je nabídneme prostřednictvím striktního odborného dozoru a dostatečných informací, otevřenost k novým metodám dramaticky roste. O bezpečnou a odpovědnou integraci léčby psychedeliky, pod dohledem odborníků právě usilujeme,” komentuje Bednářová. 

Inovativní léčebné postupy, kam psychedeliky asistované terapie patří, by dle Čechů nejvíce (60 procent) našlo uplatnění v oblasti paliativní léčby, pro léčbu neurodegenerativních onemocnění se vyslovilo 58 procent Čechů. Pro léčbu těžkých psychických stavů, na které konvenční léčba nezabírá, je pro využití léčby psychedeliky každý druhý. Následuje oblast léčby onkologických onemocnění v remisi, kde by psychedelika podpořilo 48 procent populace. Pro zlepšení psychického stavu při depresích, úzkostech, závislostech posttraumatické stresové poruše (PTSD), fobiích a dalších duševních poruchách je pro využití psychedelik v léčbě 39 procent Čechů.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

…ale chybí jim dostatečná informovanost… 

Třetina (32 procent) populace nedokáže psychedelika spontánně zařadit či charakterizovat. Přes čtvrtinu Čechů si pak asociuje psychedelika s léky, léčbou psychiky nebo duševních onemocnění a 16 procent si spojuje psychedelika s konkrétními látkami. 

„Vyloženě negativní spontánní vnímání psychedelik se nepotvrzuje. Převažuje spíše vazba na psychiku, léčbu psychických poruch či onemocnění nebo ovlivnění vědomí. Podstatný je poměrně vysoký podíl těch, kteří nemají o psychedelikách žádné povědomí,” vysvětluje Jan Al-Amel, spoluzakladatel výzkumné agentury Simply5 a dodává: „Respondenti se také ve více než polovině neuměli k tématu vyjádřit. Ti, kteří mají o tématu nějaké povědomí, hodnotí mediální obraz užívání psychedelik negativně. Chybí někdo, kdo by o tématu důvěryhodně informoval.”

Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres si proto jako jeden z hlavních cílů klade zaplnění tohoto informačního vakua. Psyres se by se rád stal oporou pro veřejnost a zároveň respektovanou autoritou v oblasti léčby psychedelik. Dlouhodobě bude usilovat o to, aby byl důvěryhodným, ověřeným a srozumitelným zdrojem informací. Veškeré aktivity fondu vycházejí z přesvědčení, že v centru pozornosti má stát především pacient.

72 procent se nesetkalo s žádnými informacemi o psychedelikách. 56 procent lidí by chtělo rozumět tomu, co jsou to psychedelika, mít o nich alespoň základní informace. Téměř pětina (19 procent) by chtělo znát dopady, účinky, co způsobují, jak fungují, a 15 procent Čechů chce znát nežádoucí účinky a případná rizika. 

…a také finance 

„Stojíme na prahu zásadní změny v přístupu k léčbě řady závažných onemocnění. Klinické studie z posledních let naznačují, že psychedeliky asistovaná psychoterapie může přinášet průlomové výsledky u depresí, úzkostných poruch, traumat či závislostí,” konstatuje vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D. a k tomu přidává: „Abychom mohli tuto metodu standardizovat a zajistit její bezpečné zavedení do klinické praxe, potřebujeme dlouhodobě udržitelné financování a proškolené odborníky. V současnosti vedeme několik klinických studií zaměřených na využití psilocybinu a ketaminu v léčbě deprese a existenciálního distresu u onkologických pacientů. Zahraniční studie ukazují, že psychedeliky asistovaná psychoterapie přináší výrazné zmírnění příznaků deprese, zejména u pacientů, kde selže tradiční léčba.”

K tomu jsou ale potřeba desítky milionů korun do klinických studií a výzkumů. Náklady na klinické studie se v Česku pohybují v rozmezí 15-50 milionů korun. „Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres proto usiluje o zajištění finanční podpory českým vědeckým projektům, které se zabývají inovativními léčebnými postupy psychedeliky asistované terapie. Naším cílem je skrze soukromé dárce, běžné občany, filantropy, ostatní nadační fondy a instituce nashromáždit dostatečné finance, pro to, aby se zpřístupnila léčba všem, kdo ji potřebují. A pomoct a darovat jakýkoliv finanční obnos může každý z nás,” uzavírá Bednářová. 

Průzkum realizovala výzkumná agentura Simply5 v únoru 2025 na reprezentativním vzorku 1071 respondentů ve věku 18-69 let.

Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES 

Posláním PSYRES, Nadačního fondu pro výzkum psychedelik, je zajištění financování vědeckých projektů a pracovišť̌, které se soustředí na inovativní léčebné postupy v oblasti duševních onemocnění. Naším úkolem je podpora výzkumu a studia léčebného potenciálu psychedelik a jejich terapeutického využití v psychiatrii, neurologii a adiktologii. Svou činností pomáháme při přípravě̌ a realizaci klinických studií a analýz, organizujeme vzdělávací akce a usilujeme o osvětu veřejnosti. Spolupracujeme při tom s lékaři, terapeuty a výzkumníky, kteří se do hloubky zabývají léčebným potenciálem psychedelik v široké škále onemocnění.

Výzkumná agentura Simply5

Simply5 je nezávislá strategická výzkumná agentura, která od roku 2008 pomáhá organizacím a značkám lépe porozumět lidem, jejich potřebám a chování. Díky kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod, kreativního myšlení a zkušeností týmu přináší srozumitelné insighty a doporučení, která mají reálný dopad na rozhodování organizací, identifikaci budoucích příležitostí a nalézání nejlepších cest k jejich uchopení. Simply5 sídlí v Praze, své projekty realizuje v širším středoevropském regionu. Tým Simply5 pracoval na průzkumu pro bono.

Nová éra v léčbě duševních onemocnění? Rozhovor s Albertem Garcia-Romeu o nadějích a realitě výzkumu

Výzkum psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené například v houbách rodu lysohlávka, zažívá celosvětový boom. O jeho potenciálu v léčbě deprese, závislostí, ale i Alzheimerovy choroby či chronické bolesti hovořil na nedávné pražské konferenci uniMind přední americký vědec Albert Garcia-Romeu, Ph.D., z renomované Univerzity Johnse Hopkinse. V rozhovoru pro Deník N (květen 2024) přiblížil aktuální poznatky, naděje, ale i nezbytnou opatrnost a etické aspekty spojené s touto fascinující látkou. Nadační fond PSYRES, který konferenci podpořil, vám přináší klíčové postřehy.

Psilocybin: Bezpečná látka s širokým terapeutickým záběrem?

Jedním z prvních bodů, které Dr. Garcia-Romeu zdůraznil, je relativní bezpečnost psilocybinu, pokud je podáván v kontrolovaném klinickém prostředí. "V moderních klinických studiích už jsme ho podali pravděpodobně tisícům osob," uvedl s tím, že ačkoliv žádná látka není bez rizika, psilocybin se jeví jako většinou bezpečný.

Terapeutický potenciál je podle něj obrovský. Nejvíce dat podporuje jeho využití u:

Jak psilocybin v mozku "kouzlí"? Pohled na mechanismy účinku

Ačkoliv úplné pochopení mechanismů stále uniká, vědci se shodují na několika klíčových aspektech. Psilocybin podle Garcia-Romeu působí na mnoha úrovních:

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Psychedeliky asistovaná terapie: Precizní a kontrolovaný proces

Dr. Garcia-Romeu důrazně upozorňuje, že léčba psilocybinem není o samovolném užívání hub. V klinických studiích se využívá syntetický psilocybin a celý proces je pečlivě strukturován:

  1. Důkladný screening: Prověření fyzického i psychického zdraví pacienta, vyloučení kontraindikací (např. schizofrenie, bipolární porucha v osobní či rodinné anamnéze).
  2. Přípravná fáze: Několikatýdenní setkávání s terapeuty (obvykle dvěma), budování důvěry, seznámení s historií pacienta a stanovení cílů léčby.
  3. Sezení s podáním látky: Probíhá v bezpečném, komfortním a monitorovaném prostředí. Pacienti dostávají obvykle jednu až tři vysoké dávky v průběhu několika týdnů.
  4. Integrační terapie: Následná setkání s terapeuty, kde se zpracovávají prožitky, vhledy a hledají se cesty, jak je přenést do každodenního života a dosáhnout kýžených změn.

Budoucnost na dosah? Regulace a dostupnost psilocybinu

Na otázku, kdy by se psilocybin mohl stát schváleným lékem, je Garcia-Romeu optimistický: "Myslím si, že za tři až pět let budou moci lidé tyto léky získat." (Pozn. red.: tedy kolem let 2028-2030). Předpokládá však velmi specifický model:

Rizika, limity a hlas zodpovědnosti

Přes veškerý optimismus Dr. Garcia-Romeu zdůrazňuje i odvrácenou stranu. Mezi mírné vedlejší účinky patří bolesti hlavy či přechodné zvýšení krevního tlaku. Větší obavy panují z nepředvídatelných psychologických účinků. "Někdy mohou mít lidé opravdu děsivé zkušenosti... mohou se vynořit velmi živé vzpomínky na zneužívání v dětství... mohou se velmi bát, mít úzkost nebo pocit, že umírají nebo se zblázní." Právě proto je klíčové bezpečné prostředí a přítomnost odborníků, kteří mohou v případě potřeby zasáhnout.

Absolutní kontraindikací je osobní či rodinná anamnéza psychotických onemocnění (schizofrenie) či závažnější formy bipolární poruchy, kde by psychedelika mohla stav zhoršit nebo spustit.

Garcia-Romeu také důrazně varuje před samoléčbou a experimentováním s látkami z neregulovaných zdrojů, kde není známa síla ani čistota, a hrozí interakce s jinými léky.

Nové obzory výzkumu: Alzheimer, ALS, chronická bolest i Lymská borelióza

Výzkum se neomezuje jen na "klasické" psychiatrické diagnózy. Probíhají studie zkoumající vliv psilocybinu u:

Význam výzkumu a jeho podpora: Cesta vpřed

Ačkoliv se financování výzkumu psychedelik postupně zlepšuje díky filantropii, soukromým společnostem a nově i zájmu vládních institucí, stále je to náročná oblast. Dr. Garcia-Romeu vyjádřil naději, že "překážky, které brání studiu psychedelik, nejsou rozumné... Doufám tedy, že v určitém okamžiku dojdeme k rozumnějšímu kompromisu, kdy studium těchto věcí nebude tak obtížné a drahé."

Závěr a pohled Nadačního fondu PSYRES:

Rozhovor s Albertem Garcia-Romeu jasně ukazuje, že výzkum psilocybinu a dalších psychedelik otevírá fascinující perspektivy pro léčbu řady závažných onemocnění. Cesta k jejich zavedení do běžné klinické praxe je však podmíněna dalším rigorózním výzkumem, důrazem na bezpečnost pacientů a vytvořením zodpovědného legislativního a terapeutického rámce.

Nadační fond PSYRES je hrdý na to, že může podporovat špičkový český výzkum v této oblasti. Věříme, že díky systematické vědecké práci se můžeme přiblížit k novým, účinnějším a bezpečnějším metodám léčby duševních i jiných onemocnění, a přinést tak naději těm, kteří ji potřebují. Cesta je to nepochybně ještě dlouhá, ale každý nový poznatek nás posouvá ...blíž k podstatě.

Chcete podpořit český výzkum psychedelik? Více informací o našich projektech a možnostech podpory naleznete na https://psyres.eu/projekty/ a https://psyres.eu/darovat/.

Článek najdete zde

PSYRES podpořil expedici do Amazonie a dokument "Doktor na tripu" Davida Čálka!

Úkolem PSYRES je podpora výzkumu léčebného potenciálu psychedelik a jejich terapeutického využití v psychiatrii, neurologii a paliativní péči. Svou činností Nadační fond pro výzkum psychedelik pomáhá při přípravě a realizaci klinických studií, organizuje vzdělávací akce a usiluje o osvětu veřejnosti. PSYRES spolupracuje se špičkovými lékaři, terapeuty a výzkumníky.

Jeden z podpořených projektů byl výzkum MUDr. Tomáše Páleníčka a týmu v Amazonii. Hlavním cílem výzkumné mise bylo zjistit, jak ayahuaska užitá v tradičním prostředí během rituálů a za přítomnosti šamana ovlivňuje mozek a jak silný vliv má samotné prostředí na prožívání psychedelické zkušenosti a její léčebný potenciál. Terénní výzkum přispěje k pochopení role prostředí na účinnnost ayahuasky a jejího potenciálního využití pro léčbu duševních onemocnění v kontextu západní medicíny. Expedice byla zachycena v dokumentu “Doktor na tripu”, který PSYRES také podpořil.

„V době, kdy jeden z osmi lidí celosvětově trpí nějakou formou duševního onemocnění a v České republice osob bojujících s depresí či úzkostí roste, je nezbytné hledat nové účinné způsoby léčby,“ říká Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres a doplňuje: „Film Doktor na tripu může pomoci představit psychedeliky asistovanou terapii jako naději pro pacienty, kterým tradiční antidepresiva nepřinášejí úlevu. Chceme sejmout z psychedelik nálepku nebezpečné drogy a zdůraznit jejich terapeutický potenciál a tím podpořit inovativní přístupy k léčbě duševních onemocnění v České republice.“

Psychedeliky asistovaná terapie není jen o podání látky – jde o komplexní přístup zahrnující pečlivou přípravu pacienta, samotnou aplikaci a následnou psychoterapeutickou práci s prožitou zkušeností. Film Doktor na tripu tuto skutečnost přibližuje široké veřejnosti.

Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres dlouhodobě podporuje výzkum vlivu psychedelik na lidský organismus a psychiku. Jeho cílem je potvrdit bezpečnost a účinnost této léčby a zpřístupnit ji těm, kteří ji potřebují. „Spolupracujeme s předními odborníky, mezi nimiž jsou i hlavní aktéři filmu a zakladatelé Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres profesor Jiří Horáček, doktor Tomáš Páleníček a doktor Martin Brunovský. To hlavní, co děláme je ale finanční podpora přípravy a realizace klinických studií,“ komentuje Jana Bednářová. 

Právě nedostatek veřejných financí pro realizaci výzkumu vedl lékaře k založení fondu. Psyres se finančně podílel i na realizaci expedice Neuron, která zkoumala účinky ayahuascy v Amazonii. V roce 2023 podpořil i návaznou expedici, klíčovou pro získání dalších dat.

Chcete zpřístupnit psychedeliky asistovanou psychoterapii těm, kteří ji potřebují? Podpořte Nadační fond PSYRES a napomozte tak realizaci studií zaměřených na psychedelika v terapii.

Klinické studie psychedelik jsou nákladné a v ČR chybí desítky milionů korun na jejich realizaci. „Náklady na léčbu jednoho pacienta v rámci studie se pohybují mezi 180 až 420 tisíci korunami, přičemž celkové náklady na studii dosahují 15 až 45 milionů korun. Naše podpora zdůrazňuje terapeutický potenciál psychedelik, urychluje jejich integraci do klinické praxe a podněcuje diskusi o inovativních přístupech v léčbě duševních onemocnění. Nejde jen o získání financí na výzkum, ale především o zpřístupnění těchto terapií pacientům, kteří je zoufale potřebují,“ dodává Bednářová. 

Podporou výzkumných expedic a klinických studií Psyres pokračuje v naplňování svého poslání – hledat účinné a bezpečné léčebné možnosti pro duševní a neurodegenerativní onemocnění. Analýza nasbíraných dat v Amazonii stále probíhá, a výstupy budou k dispozici v následujících měsících.

O filmu
Trailer
Projekt Antropologie PSYRES
O výzkumu v Amazonii
Podpořte PSYRES

Science Meets Tradition: Návštěva indiánů kmene Huni Kuin

Jaká je role tradičního rituálu v neurobiologii účinku psychedelik? Na tuto otázku hledají čeští vědci odpověď přímo v Amazonské džungli. Cílem výzkumu, je zkoumat účinky halucinogenního nápoje Ayahuasky během tradičních rituálů Amazonských indiánů.

Veřejná přednáška: Věda potkává tradici (Public talks: Science Meets Tradition)

28. 11. 2018 20:00 – 23:00

Filozofická Fakulta

nám. Jana Palacha 1/2, Praha

Jeremy Narby, Eduardo Schenberg, Tomáš Páleníček, Ninawa Inu Huni Kui 

Akce bude simultánně tlumočena do češtiny. 

Vstupenky / Tickets 

29.11. 2018 18:00 – 21:00

TBA, Ostrava

Eduardo Schenberg, Tomáš Páleníček, Ninawa Inu Huni Kui & Aldenira Cunha 

Akce bude souběžně tlumočena do češtiny. 

Facebook

Kde se můžou potkat západní věda a spiritualita tradičních národů? Nejdříve tam, kde neplatí zákony běžné reality, a kde se mluví univerzálním jazykem. Dále pak v laboratořích a na klinikách zkoumajících nové cesty k duševnímu zdraví a hledajících odpovědi v přírodě. Anebo v amazonské džungli, která se dokáže ve chvilce proměnit ve výzkumnou laboratoř.

Za účelem domluvy výzkumné expedice navštíví Prahu na konci listopadu neurovědec Eduardo Schenberg věnující se výzkumu ayahuasky a psychoterapii s využitím psychedelických látek spolu se zástupcem tradičních komunit – Ninawa Inu Huni Kui, který je nedávno zvoleným prezidentem FPEHAC, organizace spojující všechny obyvatele Huni Kui žijící v rozsáhlé oblasti státu Acre, hluboko v brazilské Amazonii. Do projektu byl přizván i známý antropolog žijící ve Švýcarsku, Jeremy Narby, mj. autor knihy Kosmický had, který strávil několik let života s lidmi kmene Ašaninků v peruánské Amazonii, kde popsal původní způsoby užití zdrojů deštného pralesa. Všichni společně vystoupí v rámci přednáškového a diskuzního bloku na akci nazvané Science Meets Tradition, která proběhne ve velké Aule Filozofické Fakulty, UK v Praze. Akci organizuje Nadační fond pro výzkum psychedelik za podpory Národního ústavu duševního zdraví a Nadačního fondu Neuron. Partnery akce jsou Česká psychedelická společnost, Beyond Psychedelics, kulturní magazín Artikl, sdružení Legalizace, a Goout.

Akce slouží ke zvýšení povědomí o současném výzkumu a na podporu připravované expedice. Zájemci, kteří by chtěli výpravu podpořit, tak mohou učinit zakoupením dražší vstupenky nebo přímým přispěním na účet Nadačního fondu pro výzkum psychedelik 115-7402030247/0100.

Kontaktní informace:

Eva Césarová / eva@psyresfoundaiton.eu

Jeremy Narby

“Psychedelické rostliny – učitelé”

Známý antropolog se pokouší sloučit vědu a psychonautické znalosti o amazonských rostlinách.. Rostliny jako tabák nebo ve formě  ayahuascy mohou fungovat jednak jako “psychedelika”, tedy jako něco mysl odhalujícího a jako “učitelé”, kteří umožňují nabytí nových znalostí. Práce s rostlinnými učiteli je však riskantní a nese svá pro i proti.

Bio

Antropolog a spisovatel Jeremy Narby vyrostl v Kanadě a ve Švýcarsku, studoval historii na univerzitě v Canterbury a obdržel doktorát z antropologie na Stanfordské univerzitě. Jeremy strávil několik let života s lidmi jmene Ašaninků v peruánské Amazonii, kde popsal původní způsoby užití zdrojů deštného pralesa.

Zážitky s ayahuascou v průběhu výzkumu inspirovaly jeho knihu Kosmický had: DNA a původy vědomí. V této knize Jeremy postuluje, že původní obyvatelé dosáhli hlubokého porozumění léčivým rostlinám i samotné DNA díky rituálnímu užívání ayahuascy, což je však v hlavním proudu vědy považováno za kacířskou teorii. Od té doby napsal Jeremy dvě další knihy: “Shamans Through Time: 500 Years on the Path to Knowledge” (“Šamani napříč časem: 500 let na cestě za poznáním”) a “Intelligence in Nature” (“Inteligence v přírodě”). Objevil se v dokumentu DMT: The Spirit Molecule (DMT: Duchovní molekula). Od roku 1989 pracuje Jeremy pro švýcarskou neziskovou organizaci Nouvelle Planète jako ředitel projektů běžících v Amazonii.

Eduardo Schenberg

“Když musí laboratoř za ayahuascou”

Vědecké zkoumání ayahuascy začalo před téměř třiceti lety a v průběhu času se rozvinulo do mnoha studií (Pubmed v současné době eviduje 250 výsledků pod termínem “Ayahuasca”). Této éře předcházelo nejméně pět dekád antropologického výzkumu rostlin, písní, lidí a rituálů okolo amazonského nápoje s tucty jmen v jazycích původních obyvatel jako Nixi Pae, Uni, Heu, Hoasca a Daime. Původní obyvatelé Amazonie studovali ayahuascu a rozvíjeli její využití po stovky let. V tomto staletém procesu se vyvinuly nejen obecné znalosti o ayahuasce, ale i různé způsoby jejich užití. Brazilský neurovědec Eduardo Schenberg, který nápoj užíval téměř 20 let na osobní bázi a také studoval jeho efekty v neurovědecké laboratoři, pokryje v přednášce potenciály, výzvy a limitace vědeckého zkoumání ayahuascy, stejně tak jako její efekty na mozek a mysl. Zvláštní péče bude věnována obtížím objektivních versus subjektivních přístupů a tomu, kolik důležitých prvků praktik původních obyvatel bylo jednoduše vynecháno z vědeckého zkoumání apriori na základě předpokladů. Může ayahuasca zapadnout do základního západního psychofarmalogického módu vědění nebo je nezbytné upravit metody a přístupy k lepšímu pochopení psychologických efektů ayahuascy, jejího terapeutického potenciálu a vlivu na vědomí?

Bio

Neurovědec specializující se na vývoj nových psychiatrických terapií asistovaných psychedelickými substancemi  s praxí v základním a klinickém výzkumu. Má pracovní zkušenosti z veřejného a neziskového sektoru, stejně tak jako ze soukromých společností. Je členem Brazilské společnosti pro neurovědu a chování (SBNeC), jedním ze zakládajících členů Internatiol Society for Research on Psychedelics (ISRP) a členem redakční rady Journal of Psychedelic Studies. Zakladatel Instituto Plantando Consciência, neziskové organizace zaměřené na vědecký výzkum a Phaneros, biotech start-upu zaměřeného na zlepšování psychiatrických zdravotních služeb.

Tomáš Páleníček

“Expedice Neuron: Proč bychom měli cestovat do Amazonie za pochopením léčivého potenciálu ayahuasky”

Věda je vždy tažena zvědavostí. Má zvědavost byla soustředěna na psychedelické medicíny již od raného studia na střední škole, a to mě vedlo k objevování a studiu těchto látek po většinu mé profesní kariéry. Od samého počátku jsem byl hluboce přesvědčen a lákán navštívením amazonské džungle. Když jsem se stal vědcem, tento sen přešel v realitu. Můj zájem o psychedelika mě dovedl až k cestě za objevem účinků halucinogenního nápoje ayahuascy na náš mozek. Nejde však o studii v laboratorním settingu, tak jak dnes zkoumáme jiné substance, ale laboratoř povezeme přímo do džungle.

Naším záměrem je popsat unikátní léčivý potenciál nápoje ayahuascy a jeho tradiční kontext a ilustrovat, jak tradiční rituální užití může být prospěšné pro současnou společnost a medicínu, zejména pokud mluvíme o stresu, úzkosti a depresích. Díky skupině mých kolegů z Prahy jsme se úspěšně ucházeli o zařazení do projektu Expedice Neuron a od té doby se tento sen více přibližuje realitě. Během mé cesty skrze latinskou Ameriku a amazonskou džungli, jsem se setkal i s původními obyvateli amazonské džungle, zejména s Huni Kui komunitou, jejíž zástupce jsme pozvali do Prahy. A co bude dál? Dozvíte se na přednášce!

Bio

Tomáš Páleníček, MD, PhD. začal svou kariéru v roce 2001 v bývalém pražském psychiatrickém centru na preklinickém výzkumu zaměřeném na neurobiologii psychedelik jako LSD, psilocin, meskalin, 2C-B a MDMA, stejně tak jako na neurobiologii psychózy. V té samé době absolvoval výcvik v klinické psychiatrii a klinické elektroencefalografii (EEG) a začal přispívat ke klinickému výzkumu ketaminu na lidech. V posledních pěti letech byl předním výzkumníkem prvních projektů, které se v České republice dívaly na akutní efekty konopí a psilocybinu u zdravých dobrovolníků a byl zapojen i do výzkumů ketaminu u pacientů s depresí. Jeho vědecká expertíza je převážně v behaviorální farmakologii a elektrofyiziologii a konektivitě mozku. V současné době je vedoucím překladatelského týmu v Národním ústavu duševního zdraví v České republice, kde zkoumá neuropsychologii toho jak psychedelika a kanabinoidy ovlivňují mozkové zpracovávání, emocionalitu, kognitivní funkce a hudbu. Je též aktivně zapojen do projektů které usilují o studium terapeutického potenciálu psychedelik a MDMA v České republice.

Tradice Nixi-Pae u indiánů kmene Huni Kui

Ninawa Inu Huni Kui je nedávno zvoleným prezidentem FPEHAC, organizace spojující všechny obyvatele Huni Kui žijící v rozsáhlé oblasti státu Acre, hluboko v brazilské Amazonii. On a jeho manželka Aldenira Cunha budou diskutovat o své komunitě, původu a tradicích, i o jejich vztahu se západní kulturou a společností. Pozornost bude věnována i tradičnímu užití Nixi Pae (Ayahuasca) lidmi Huni Kui jak v minulosti, tak i v dnešní době.