Unikátní česká studie psychedelik zkoumá jejich antidepresivní účinky. Chce přinést změny psychiatrie a pomoct umírajícím

O tom, že jednou budou psychedelika asistovat při psychoterapii, adiktoložka Eva Césarová nepochybuje. Otázkou je kdy a jak budou do společnosti začleněna.

Psychedelika, mezi která patří třeba LSD nebo psilocybinové houby, jsou totiž látky, které mění vědomí a byť jsou jen minimálně toxické či návykové, jsou klasifikována jako drogy bez léčebného využití. Celý článek ZDE.

Důstojné umírání? Čeští vědci věří v sílu psychedelik. Fungují proti depresi, tvrdí.

Podle americké studie mohou psychedelika u pacientů s onkologickým onemocněním snížit depresivní a úzkostné stavy až o 80 procent. Jiří Horáček z českého Národního ústavu duševního zdraví se svým týmem v současné době porovnává účinek dvou psychedelických látek a vysvětluje, proč může být jejich užití pro vážně nemocné či umírající osoby revoluční.

Úzkost, deprese, beznaděj a ztráta životního smyslu. To jsou pocity, které často zažívají lidé se smrtelným onemocněním. Zatímco klasické léky na tento duševní stav příliš nezabírají, nejnovější studie ukazují, že ulevit může takovým pacientům psychedeliky asistovaná psychoterapie. Dvě studie na uvedené téma probíhají v současné době také v českém Národním ústavu duševního zdraví. Číst dále.

PF 2021

Rok se s rokem sešel a my, ohlížeje se nazpět, vnímáme, že 2021 byl pro náš fond rokem usilovné práce, rokem zasévání semínek, jejichž probouzení nyní pozorně, pokorně a radostně sledujeme, a ve své činnosti rozhodně nehodláme polevit.

Drazí příznivci psychedelického výzkumu, milí přátelé a kolegové,

plody, které máme v záměru pěstovat, opečovávat, a jednou sklidit, jsou výživnou úrodou nejen pro nás, pro vědce a výzkum, ale pro celou společnost. Psychedeliky asistovaná psychoterapie totiž neznamená pouze hodnotné rozšíření portfolia dostupných léčebných přístupů, ale reprezentuje také změnu podstaty přístupu k léčbě duševních onemocnění – zaměření na kořeny problému místo léčby jejich symptomů.

V roce 2021 se nám podařilo reorganizovat strukturu naší organizace, ustálit výkonné procesy a také, převléci její vizuální kabát (pozn. stále v procesu převlékání).

Ve správní radě jsme přivítali Václava Dejčmara, Ondřeje Fryce a Yemiho A.D., kteří se zavázali vyšlapávat s námi cestu vedoucí k legálnímu zavedení psychedeliky asistované psychoterapie, jakožto nadějné léčby, která má potenciál pomáhat tam, kde jiné přístupy selhávají.

V průběhu roku 2021 se nám podařilo nastřádat bezmála 4 miliony korun, které částečně zabezpečí průběh psychedelického výzkumu vědců z Národního ústavu duševního zdraví, jehož realizace by bez naší aktivity – upřímně řečeno – byla v ohrožení.

Pro následující roky jsme po hluboké konverzaci se zřizovateli fondu a správní radou vyhodnotili tři oblasti, jejichž podporování se dále budeme věnovat.

Jsou jimi:

Ze srdce Vám i nám přejeme do roku 2022 jen to nejlepší. Pevnou vůli k dosahování stanovených cílů, pokoru vůči nadcházejícím změnám a schopnost tančit na vlnách přítomného okamžiku.

Děkujeme za vaši podporu i za možnost podílet se na změnách, které považujeme za zásadní pro duševní zdraví naší společnosti!

Za celý PSYRES tým,
Mgr. Vladěna Sobasová
vladena.sobasova@psyres.eu

Psychedelika mají potenciál navodit stejné změny jako antidepresiva. Už v řádu dní, věří psychiatr Horáček

„Naše vědomí je vlastně taková galerie obrazů, které neustále sledujeme. Jeden z nich je privilegovaný a nejvíce nám na něm záleží – to je obraz nás samých. A tento obraz mylně zaměňujeme za skutečnost,“ říká o lidském vědomí psychiatr a neurolog Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví a z 3. třetí Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Upozorňuje, že tyto naše obrazy ale představují jen určitý výsek, který nastavila evoluce.

„Když takový obraz zaměňujeme za skutečnost, tak pochopitelně velmi často dospíváme do různých neřešitelných situací, do paradoxů a v konečném důsledku vlastně do něčeho, čemu říkáme existenciální tíseň. To znamená trvale všudypřítomný strach ze smrti, který nás doprovází.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE.

5-MeO-DMT: Nadějné výsledky první klinické studie

Právě byla publikována první klinická studie zkoumající bezpečnostní profil 5-MeO-DMT a účinky na stavy vědomí odvíjející se od podané dávky. Do studie byli zapojeni i čeští vědci.

Jedním z členů Studijní bezpečnostní skupiny byl MUDr. Tomáš Páleníček, PhD, přičemž recenzi na publikovanou studii psal prof. Jiří Horáček. Pozitivní výsledky naznačují velký potenciál pro další zkoumání, konkrétně v léčbě deprese.

5-Methoxy-N,N-Dimethyltryptamin (5-MeO-DMT) je tryptamin s ultra rychlým nástupem a krátkým trváním psychedelických účinků. Vědci se domnívají, že by 5-MeO-DMT mohlo mít antidepresivní potenciál. 
Výzkumy jiných psychoaktivních tryptaminů poukazují na jejich příznivé účinky pro léčbu duševních onemocnění. Obdobně, předchozí výzkumy s jinými tryptaminy opakovaně prokázaly, že velikost (hloubka/intenzita) psychedelické zkušenosti je silným prediktorem pozitivní terapeutické odpovědi u pacientů trpících depresí, což může být i případ 5-MeO-DMT, ačkoliv je třeba předpoklady potvrdit. Klinické hodnocení s inhalační formulací GH001 5-MeO-DMT u pacientů s depresí rezistentní na léčbu je aktuálně ve fázi příprav.
 
V rámci přípravy na tento nadcházející výzkum pacientů s diagnózou deprese se publikovaná studie zaměřila na posouzení dopadu čtyř různých velikostí dávek speciální odpařené formulace 5-MeO-DMT (GH001), kterou dobrovolníci inhalovali v dávkách 2, 6, 12 a 18 mg. Studie, která proběhla na 22 dobrovolnících zkoumala bezpečnost, snášenlivost a související psychoaktivní účinky u zdravých dobrovolníků. Mezi dalšími cíli bylo posoudit dopad 5-MeO-DMT na kognitivní funkce, náladu a pohodu. 

Na základě nasbíraných dat dospěl výzkumný tým k závěru, že dávkové rozmezí 2–18 mg bylo bezpečné a dobře tolerované. Ukázalo se, že účinky na kognici, změnu nálady či pohody nebyly prokázány. Tyto výsledky jsou však připisovány nedostatečnému časovému odstupu a také faktu, že studie probíhala na zdravých dobrovolnících. 

5-MeO-DMT se spolu s jinými psychoaktivními molekulami nachází převážně v sekretu ropuchy Bufo alvarius, ale také v určitých rostlinách jako je např. Dictyoloma incanescens. Poprvé byla tato látka syntetizována v roce 1936, a přestože má podobnou molekulární strukturu jako klasická psychedelika N,N-dimethyltryptamin (DMT) a psilocybin, její farmakologická aktivita může být docela odlišná. 5-MeO-DMT působí hlavně jako selektivní agonista serotoninového receptoru na 5-HT1A a 5-HT2A receptorech.

Většina dostupných informací doposud pocházela z retrospektivních průzkumů nebo internetových fór, jako je Erowid (erowid.org) nebo observačních studií, ale protože tyto zprávy popisují použití materiálu do značné míry neznámého množství, kvality a čistoty, který je často přírodního původu, a s pravděpodobnými variabilními metodami podávání, nelze z těchto studií vyvodit žádné pevné závěry, včetně účinků odlišných dávek a odezvy stavů vědomí, bohužel ani bezpečnostní aspekty související s dávkou. Obecně se však předpokládá, že 5-MeO-DMT není návykové a má nízký potenciál ke zneužití. Také se ukázalo, že nástup psychoaktivních účinků po inhalaci nastává během 1–50 s, s celkovou dobou trvání až přibližně 30 minut. Na rozdíl od jiných psychedelických látek se zdá, že se tolerance buduje velmi málo.

Prokázání bezpečnosti a účinnosti jednotlivých dávek na zdravých dobrovolnících je jen prvním krokem otevírajícím dveře k dalšímu rozsáhlému zkoumání. Rychlý nástup změněného stavu vědomí, délka zkušenosti i její intenzita napovídají, že by se mohlo jednat o efektivní nástroj pro rámec psychoterapie v léčbě mnohých diagnóz duševních onemocnění. 

STUDIE

Psychedelika místo antidepresiv. Zakázané látky mohou v Česku brzy bodovat v terapii

Článek magazínu Forbes věnovaný tématice psychedelických látek a výzkumu jejich potenciálu doplněný o vyjádření profesora Jiřího Horáčka.

Klinické využití psychedelik patří v současné chvíli k nejžhavějším tématům psychiatrie a psychofarmakologie. Důvodů je více: prokázal se nedostižný potenciál těchto látek pro porozumění vztahu mezi lidskou psychikou a činností mozku a potvrdilo se, že molekuly psilocybinu či ketaminu dokážou odstranit depresi rychleji nežli dosavadní antidepresiva.

Na půdě českého Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) probíhá dvojice výzkumů, jejichž výsledky mají potenciál posunout substance, které doposud figurují na seznamech zakázaných látek, blíže běžnému využití v klinické psychiatrii. Číst dále..

Psychedelika pomáhají v léčbě už i v Česku. Nová aplikace iTrip sleduje, jak je užívají nekliničtí pacienti

Článek Czechcrunch o nové aplikaci iTrip našich výzkumníků.

Absolvovat ketaminem asistovanou terapii u pacientů s depresí lze už i v Česku. Psychedelika, ke kterým patří kromě ketaminu třeba LSD, jsou látky, o nichž se již celá desetiletí mluví v souvislosti s léčbou řady duševních poruch. Naprostá většina těchto látek se však k uživatelům rozhodně nedostává z rukou lékařů. Eliminovat rizika jejich užívání a získat vědecká data o této skupině má za cíl nová česká aplikace iTrip.

Dali ji dohromady členové České psychedelické společnosti, zaměstnanci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Psychedelické kliniky Psyon, jejíž vznik podpořila také investiční skupina Miton. Právě v Psyonu již proběhla první desítka terapeutických sezení s ketaminem. Pacienti o zkušenosti mluví jako o nepřenositelné. „Přišlo mi to jako průlet matrixem. Nevím, k čemu to přirovnat, v normálním životě člověk něco takového nezažívá,“ říká jeden z klientů v nahrávce, kterou zveřejnil Psyon.

Více v článku Adély Pavlunové uveřejněném na mediální platformě CzechCrunch: ZDE.

Jiří Horáček: Psychedelika jsou méně toxická než brambory

Profesor psychiatrie a uznávaný neurobiolog hovoří o potenciálu psychedelik a jejich běžném využití v psychoterapii blízké budoucnosti.

Dostalo se nám nebývalé pocty navštívit v Národním ústavu duševního zdraví renomovaného odborníka, který se ve své vědecké činnosti zabývá mimo jiné i neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik a behaviorálním efektem psychoaktivních látek. Jak v podstatě fungují psychedelika a jaký terapeutický potenciál i možná rizika v sobě skrývají, jsme se zeptali profesora MUDr. Jiřího Horáčka, který se jejich výzkumem zabývá více než dvacet let. Číst dále..

MUDr. Tomáš Páleníček o MDMA asistované psychoterapii v léčbě PTSD

MUDr. Tomáš Páleníček ve Studiu 6 o MDMA asistované psychoterapii v léčbě posttraumatické stresové poruchy a probíhajícím výzkumu v Národním ústavu duševního zdraví. 

Výsledky provedených klinických studií ukazují slibné známky možné efektivity a bezpečnosti tohoto nového léčebného přístupu, čemuž svědčí i fakt, že Americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA) udělil MDMA-asistované psychoterapii status průlomové léčby pro PTSD.

Pro probíhající studii v Národním ústavu duševního zdraví ve fázi III. bude nábor pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou otevřen v horizontu několika měsíců. První publikovaná data ze studie ve fázi III (v USA) potvrzují vyšší efektivitu účinnosti v případě MDMA asistované psychoterapie oproti běžné psychoterapii.

Video ke shlédnutí zde.

Heroine: Psychedelika jako lék. Čeští vědci zkoumají nové možnosti léčby deprese

Psychedeliky asistovaná psychoterapie je žhavé téma na poli vědeckých výzkumů, které se zabývají novými přístupy v léčbě duševních onemocnění. V posledních letech roste zájem ze strany vědců i terapeutů, po celém světě vznikají nové výzkumné programy a roste i tlak ze strany pacientů. Jejich počet i v souvislosti s pandemií exponenciálně roste a zavedené léčebné přístupy už prostě nestačí.

Potenciál psychedelických látek západní svět využívá a zkoumá už přes sto let. Jaké je nejnovější dění na poli psychedeliky asistované terapie a výzkumů možností aplikace těchto látek do systému léčby duševního zdraví? Současná pandemie udeřila tvrdě. Ti, kteří si mysleli, že jedna vlna virového onemocnění nebude nic zásadního, a oslavovali promořování, jsou nejspíš zaskočeni. Záchranná lana vládní pomoci zdaleka nedosáhnou ke každému, kdo by je potřeboval, a tak se duševní potíže staly denním chlebem mnohých z nás.

Celý článek k přečtení ZDE.