Vážení přátelé, dárci a podporovatelé,
Poprvé v historii máme v České republice jasně definovaný právní rámec pro léčebné využití psilocybinu. Současně se ale naplno ukázala zranitelnost české vědy, která i přes světovou kvalitu stojí na nejistých finančních základech. Do systému, který už léta funguje na hraně kapacit, dopadly plošné škrty ve výdajích na výzkum a inovace.
Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES se v tomto roce ocitl přesně tam, kde má být: mezi nadějí a hrozbou, mezi legislativním průlomem a rizikem rozpadu špičkových týmů. V následujícím přehledu vám chceme ukázat, co se v roce 2025 podařilo a proč bude vaše podpora v roce 2026 ještě důležitější než kdykoli předtím.
Desátého prosince 2025 vláda schválila nařízení č. 552/2025 Sb., které upravuje podmínky pro předepisování, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití. Nařízení jde ruku v ruce s doporučeným klinickým postupem léčby Toto následovalo po letním schválení sněmovnou.
Nařízení, vycházející ze změn zákona o léčivech a zákona o návykových látkách, nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Psilocybin se tím poprvé oficiálně posouvá z čistě výzkumného režimu do regulované léčby v rámci zdravotních služeb. Nejde však o nekontrolované rozvolnění, ale o velmi přísně definovaný rámec.
Léčbu smí indikovat pouze lékař s atestací z psychiatrie nebo s nástavbovou specializací v lékařské psychoterapii. Psilocybin bude možné podávat výhradně jako individuálně připravovaný léčivý přípravek, a to při poskytování zdravotních služeb pod zvláštním dohledem. Nařízení navíc přesně určuje, že tato léčba je určena jen pro pacienty, u nichž selhala nebo není snesitelná standardní léčba registrovanými přípravky.
Indikace jsou jasně vymezené: psilocybin lze použít u depresivní poruchy spojené s onkologickým onemocněním, u klinicky závažné depresivní poruchy bez psychotických příznaků a u náhlého zhoršení jiné závažné neuropsychiatrické či duševní poruchy, která vážně ohrožuje život pacienta, pokud je taková indikace opřena o dostatečné vědecké poznatky.
Nařízení stanovuje i maximální dávky, intervaly mezi jednotlivými sezeními a minimální délku přímého odborného dohledu po podání, například u vyšších dávek minimálně šest hodin v řízeném prostředí.
Česko se tím zařazuje mezi několik málo zemí, kde je psilocybin právně ukotven jako léčebná možnost, nikoli jen jako experimentální látka ve studiích. Zároveň je však potřeba zdůraznit: 1. ledna 2026 se automaticky neotevřou dveře k terapii pro tisíce pacientů. Čeká nás implementace do praxe, otázka úhrad, zajištění distrubice účinné látky, školení týmů i budování kapacit. Legislativní rámec je ale poprvé na světě, a to je historický krok. Více zde.
Nařízení vlády nevzniklo ve vakuu. Opírá se o roky mezinárodního výzkumu a zároveň o konkrétní projekty českých týmů, které PSYRES dlouhodobě podporuje.
Studie PSIKET_001CZE se zaměřuje na pacienty s depresí rezistentní vůči standardní léčbě. Srovnává psilocybinem a ketaminem asistovanou psychoterapii jako dvě možné strategie rychlé antidepresivní odpovědi. Studie probíhá v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ), nábor pacientů pokračuje a na konečné výsledky si ještě budeme muset počkat.
Ještě konkrétnější dopad na životy lidí s těžkou somatickou diagnózou má studie PSIKET_002CZE, která je realizována v NUDZ ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně (MOU). Hodnotí účinek jednorázové dávky psilocybinu a ketaminu, respektive psilocybinem nebo ketaminem asistované psychoterapie, na depresivní a úzkostné příznaky u pacientů s onkologickým onemocněním. V designu je zahrnuto i kontrolní léčivo bez antidepresivního účinku, aby bylo možné přesně posoudit efekt obou látek.
Právě v těchto studiích se propojuje neurobiologie, psychoterapie i paliativní rozměr péče. Každý zařazený pacient představuje nejen individuální příběh, ale také cenný datový bod, který pomáhá přesněji pochopit, kdy, pro koho a za jakých podmínek psychedelika dávají smysl. Bez stabilního financování by bylo velmi snadné tyto projekty „zastavit na půli cesty“.
Rok 2025 přinesl i důležité poznatky o tom, jak se na duševní zdraví a psychedelika dívá česká veřejnost. PSYRES ve spolupráci s agenturou Simply5 realizoval reprezentativní průzkum, jehož výsledky ukazují, že v otázce inovativní léčby rozhodně nejsme konzervativní zemí.
Z výzkumu vyplývá, že polovina Čechů vnímá u sebe nebo ve svém okolí duševní obtíže. Přesto se velká část lidí bojí o nich mluvit jak píše například Forbes.cz. Obávají se stigmatizace, odsudků, dopadu na práci či vztahy. Právě stigma je stále jednou z hlavních bariér vyhledání odborné pomoci.
Přesto je ve společnosti vysoká míra otevřenosti k psychedeliky asistované terapii, což Čechům představil web iDnes.cz nebo Zdravotnický deník. Pokud by ji doporučil lékař a pacient by souhlasil, podpořilo by ji podle průzkumu 68 % české populace. Zájem je přitom nejvyšší u diagnóz, kde jsou možnosti současné medicíny omezené, tedy u těžkých depresí, onkologických onemocnění či v paliativní péči.
Data potvrzují to, co vnímáme i v praxi: společnost je připravená na změnu, pokud je založená na vědeckých důkazech, jasných pravidlech a bezpečnosti pacientů.
V červnu 2025 se Míčovna Pražského hradu proměnila v místo, kde se potkaly špičky evropské psychiatrie, neurověd, zdravotní politiky, ekonomiky. Rovněž se jako řečníci zúčastnili váleční veteráni. Konference Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Zvyšování odolnosti společnosti a zvládání následků válečných traumat – Česko jako lídr EU?, pořádaná PSYRES ve spolupráci s evropskou platformou PsychedelicsEUROPE a Progresivním analytickém centrem a dalšími partnery, otevřela ambiciózní otázku: může Česká republika skutečně udávat směr v péči o duševní zdraví v Evropě? Odpověď byla jednoznačně ano.
Diskutovalo se o tom, jak implementovat psychedeliky asistovanou terapii do zdravotních systémů, jak ji hodnotit z pohledu nákladové efektivity, jak zapojit zdravotní pojišťovny a jak se připravit na rostoucí potřebu péče v důsledku krize duševního zdraví i válečných traumat.
Konference ukázala dvě důležité skutečnosti. Zaprvé, český výzkum psychedelik není izolovaný ostrůvek, ale respektovaná součást evropské sítě pracovišť. Zadruhé, pro skutečnou změnu nestačí jen publikovat články, je potřeba mluvit se státem, pojišťovnami, filantropy i evropskými institucemi jedním srozumitelným jazykem.
Shrnutí z mezinárodní konference naleznete zde a další záznamy můžete zdarma zhlédnout zde. Navíc o roli Česka jako globálního lídra psal také český Forbes, který v unikátním trojrozhovoru zpovídal profesora Horáčka a dva členy správní rady, Václava Dejčmara a Ondřeje Fryce.
Významným momentem roku 2025 bylo uvedení celovečerního dokumentu Doktor na tripu, který zachycuje cestu českých lékařů a výzkumníků za tradičními formami léčby do Amazonie i jeho návrat do evropských laboratoří a klinik. Film ukazuje psychedelika nejen jako látky spojené s rituály či osobní transformací, ale především jako potenciální terapeutický nástroj, který je potřeba chápat v širším kulturním a vědeckém kontextu.
PSYRES podpořil jak samotnou expedici (více o ní zde), tak vznik dokumentu. Film otevřel téma psychedelik lidem, kteří by se k němu jinak nedostali, tedy těm, kteří by odborný článek nikdy nečetli, ale jsou ochotni si sednout do kina a sledovat příběh člověka, který hledá nové cesty v léčbě duševního utrpení. Pro destigmatizaci je právě taková kombinace lidského příběhu a vědeckých faktů klíčová.
Rok 2025 ukázal, že psychedelika nejsou téma „jedné generace vědců“. Na uniMIND Symposium 2025, které PSYRES podpořil, se setkali studenti medicíny, psychologie, neurověd, mladí výzkumníci i akademici z různých oborů.
Program spojoval neurobiologii psychedelik, první zkušenosti z probíhajících klinických studií, diskusi o etice, právu a zdravotní politice. Z atmosféry bylo zřejmé, že nastupující generace lékařů a vědců vnímá psychedelika jako legitimní součást „toolboxu moderní medicíny“, tzn. nástroj, který má své hranice, rizika, ale také obrovský potenciál.
Bez těchto mladých lidí, kteří dnes přicházejí do laboratoří a klinik, by byla veškerá legislativa jen prázdným rámcem. Investice do jejich vzdělávání a podpory je možná méně viditelná než jedna velká studie, ale o to zásadnější pro budoucnost.
Zásadní posun letošního roku se odehrál i na úrovni institucí. Od 1. září 2025 je ředitelem Národního ústavu duševního zdraví prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA, jeden ze spoluzakladatelů PSYRES a mezinárodně uznávaný psychiatr a neurovědec.
Jeho jmenování dává jasný signál, že NUDZ chce nadále patřit mezi evropské lídry v oblasti inovací v péči o duševní zdraví a že výzkum psychedelik bude mít v této instituci pevné místo, a to nejen v laboratořích, ale i v diskusi o budoucnosti systému.
Na straně PSYRES byl výrazným hlasem i osobní příběh naší ředitelky Jany Bednářové, která v řadě rozhovorů doma (deník.cz, czechcrunch.cz, nebo blesk.cz) i v zahraničí (thetimes.com, balkaninsight.com nebo holandský nrc.nl) otevřeně mluvila o vlastní zkušenosti s depresemi, nedostatečnou účinností standardní léčby i o tom, proč se rozhodla věnovat svůj profesní život právě podpoře inovativního výzkumu. Zdůrazňovala, že psychedeliky asistovaná terapie není „trip na předpis“, ale komplexní proces v bezpečném klinickém prostředí, kde látka „jen“ otevírá dveře, ale skutečná práce probíhá v psychoterapii.
MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., vedoucí Centra výzkumu psychedelik v NUDZ, pak opakovaně připomínal, že „věda není punk“. Přestože psychedelika v Česku vznikala zčásti v „undergroundových“ podmínkách, dnešní výzkum musí splňovat stejné standardy jako práce velkých farmaceutických firem – od kvality dat přes bezpečnost pacientů až po regulaci. To je drahé, pomalé a neobejde se to bez kombinace veřejného financování, mezinárodních grantů, komerčních studií a filantropie. A teď bude další výzkum potřebný více než kdy předtím. Výzkumných otázek je před námi stále hodně.
Důležitým signálem letošního roku je i změna postojů českých podnikatelů a filantropů. V článku Hospodářských novin pod titulkem Dříve tabu, teď hit. Čeští byznysmeni začali dávat miliony na výzkum psychedelik zazněly příběhy dárců, kteří se rozhodli dlouhodobě podpořit právě PSYRES a český výzkum psychedelik.
Olomoucký podnikatel Richard Morávek (skupina Redstone) mluví o podpoře výzkumu psychedelik jako o kombinaci víry ve vědu a elementární lidskosti vůči těm, kteří trpí duševními nemocemi. Podnikatel Martin Vohánka (Eurowag) popisuje, jak se jeho pohled změnil z počáteční nedůvěry na základě dat a výsledků studií. Podobně se k podpoře přihlásil i Tomáš Vala (Siko). Kromě jich podporují psychedelika v roli vedoucích správní rady také Ondřej Fryc a Václav Dejčmar, kteří pro czechcrunch.cz řekli, že nejsou hipíci s batikovanými tričky.
Jejich podpora není pouze „symbolickým gestem“. Umožňuje financovat části rozpočtů, které běžné granty nepokrývají, především lidské zdroje a pilotní projekty. Tam se často rozhoduje o tom, zda se český tým dostane do velkého evropského konsorcia, nebo zůstane stát na startovní čáře.
Na pozadí všech výše popsaných úspěchů přišla v závěru roku 2025 zpráva, která vědeckou komunitu zasáhla jako ledová sprcha. Vláda plánuje pro rok 2026 snížit prostředky na výzkum a vývoj o zhruba 790 milionů korun, a to přesunem části peněz do jiných rozpočtových kapitol. Více o škrtech ve vědě zde.
Podle dosud zveřejněných informací by se škrty měly dotknout mimo jiné Grantové agentury ČR (přibližně o 160 milionů) a Technologické agentury ČR (cca o 100 milionů), přičemž další úspory mají dopadnout i na Akademii věd a další příjemce.
Zkrátka: v době, kdy se Česko prezentuje jako země, která chce být v inovacích a vědě mezi lídry, ubírá prostředky přesně těm institucím, které tuto ambici naplňují. V praxi to znamená omezování nabírání doktorandů, zpomalování nejperspektivnějších projektů a sílící tlak na odliv mozků do zahraničí nebo do čistě komerční sféry.
Pro obor, který je tak mladý a konkurenceschopný jako výzkum psychedelik, je to obzvlášť citlivé. Standardní vědecké zdroje často nestačily už doteď a škrty situaci dál komplikují.
V prostředí, kde se veřejné financování chová cyklicky a často krátkozrace, se role filantropie mění z příjemného bonusu v nezbytnou záchrannou síť.
Díky dárcům může PSYRES stabilizovat klíčové výzkumné týmy, doplácet mzdy tam, kde granty končí u nereálně nízkých tabulek, přemosťovat období mezi projekty, aby se týmy nerozpadaly, financovat pilotní experimenty a pomáhat udržet špičkové odborníky v Česku.
V praxi to znamená, že například Centrum výzkumu psychedelik v NUDZ potřebuje zhruba deset milionů korun ročně jen na to, aby mohlo stabilně fungovat, a to je pouze část ekosystému, který PSYRES podporuje (další prostředky směřují například do Masarykova onkologického ústavu a do budoucna chceme rozšířit podporu i o další pracoviště).
Jinými slovy: bez filantropie a soukromé podpory by se velká část toho, co dnes vypadá jako „český úspěch ve světové špičce“, velmi rychle rozplynula.
Poslání Nadačního fondu PSYRES zůstává stejné: zmírňovat dopady duševních, neurodegenerativních a život omezujících onemocnění na lidské životy, společnost a ekonomiku s využitím léčebného potenciálu psychedelik. Podporujeme vědecké projekty a pracoviště, která hledají nové cesty v psychiatrii, neurologii, adiktologii i paliativní medicíně. Pomáháme připravovat a realizovat klinické studie, otevíráme debatu s veřejností i tvůrci politik a usilujeme o systémové změny, které umožní bezpečné začlenění psychedeliky asistované terapie do českého zdravotnictví.
Na prvním místě jsou pro nás vždy pacienti. Lidé, kteří už vyzkoušeli všechno dostupné a stále trpí.
Rok 2026 bude prvním rokem účinnosti nařízení vlády o léčbě psilocybinem. Bude to rok integrace konkrétních klinických postupů do praxe, vyjednávání o úhradách, rozšiřování kapacit a zároveň rok, v němž se rozhodne, zda české týmy dokážou udržet tempo se světem navzdory škrtům ve veřejném financování.
Děkujeme vám, že jste s námi stáli v roce 2025, roce naděje, ale i střetu s realitou. Bez vaší odvahy a velkorysosti by žádný z uvedených úspěchů nevznikl.
Prosíme vás, abyste s námi vstoupili i do roku 2026. Pomozte nám udržet týmy pohromadě, dotáhnout rozběhnuté studie a umožnit, aby se nová legislativa nestala jen textem ve Sbírce zákonů, ale reálnou léčebnou praxí a nadějí pro konkrétní pacienty.
Nadějný rok 2026 plný inspirace, odvahy, smysluplných setkání, lidské blízkosti a příležitostí ke změně k lepšímu Vám přeje
Tým Nadačního fondu PSYRES
